Dost nemilosrdně spoléhá na to, že si tamtu scénu pamatujete. (Jako by se snad dala zapomenout.)
„Teserakt. Nebo bratrova smrt.“
Thanos byl plný dychtivosti – tajené, skrývané lačnosti, ze
které Lokimu trnulo za krkem a dělalo se mu špatně od žaludku – nikdo by neměl
být schopný tak bezohledné urputnosti. Schopnost jít za svým cílem byla jistě
chvályhodná, ale Thanos pojmu přes
mrtvoly dával nový rozměr.
Asgarďané leželi všude kolem, mrtví, umírající, krváceli a
dusili se ve zkaženém vzduchu rozbité lodi. Loki se na ně snažil nemyslet, ale
bylo to skoro nemožné. Byli to jeho lidé. Všechno, co zbylo z Asgardu, jeho
paměť, současnost, budoucnost. Tohle byl Asgard... Zůstane princem bez
království.
A pak tu byl samozřejmě Thor.
A pak tu byla půlka vesmíru.
Thor, nebo půlka
vesmíru.
Loki se pousmál, protože Thanos se také usmíval, a Loki by
nikdy nebyl ochotný být tím, kdo vypadá poražený.
Stvůry Černého Řádu, jak si říkali Thanosovi poskoci, stáli
kolem něj a každý z nich ho mohl snadno zabít. Byla to tak neuvěřitelně
špatně rozehraná situace, až se beznadějí tajil dech. Blízkost smrti vnímal
s intenzitou, která mu podlamovala kolena. I jeho bratr... vypadal příšerně. Rval se celou svou mocí, ale nestačilo to a teď jen zvadle visel v Thanosových
rukou, napůl mimo sebe. Loki na tom byl naopak docela dobře – šetřili ho. Věděl
proč, věděli to i oni, dojemná shoda a zájmy.
Thor, nebo zbytek vesmíru.
Pohlédl Thanosovi do očí.
„Už víš, co si zvolíš?“ vyslovil Titán zvolna. Byl úžasně nad
věcí, sršelo z něj sebevědomí. Necítil pochyby, nebál se, že by mu jeho
plán nevyšel. Spoléhal na slabost, které sám nepodléhal, vystavěl na ní svůj
tak trapně spolehlivý plán. Bavil se.
Všechno se v Lokim vzpíralo možnosti, že by nechal zvítězit takového
bastarda.
„Ano, vím,“ odpověděl Loki a poprvé v životě si přál
být přesně taková zrůda, za jakou ho mnozí měli. „Vždycky jsem dával přednost
zelené.“
Vzduchem zavibroval řev a zelené monstrum se vrhlo Thanosovi
na záda. I Loki skočil, popadl Thora a využil setrvačnost skoku k tomu,
aby je dostal alespoň dva tři kroky stranou. „Odpusť, bratře,“ drmolil chvatně,
„nejde to jinak – nemohu – nesmím...“
Byl to příliš ubohý úkryt za hromádkou trosek, jenom fakt,
že pozornost všech ostatních se nechala svést Hulkovým útokem, je dosud
chránila.
Loki hmátl do vzduchu a v rukou se mu objevila modrá
krychle.
„Ty mizero,“ vydechl Thor chabě. Loki se ale nezdržoval
vysvětlováním, omluvami ani obhajobou. I v nejlepším případě měl jenom pár
vteřin, Hulk nemohl mít proti Thanosovi šanci, za chvíli se vzpamatují i
bojovníci.
Loki už kdysi s teseraktem pracoval. Neuměl rozbít tu
modrou schránku a beztak si nebyl jistý, jestli by kámen prostoru dokázal
udržet v ruce. Ale kromě teseraktu měl kdysi v držení i kámen mysli. Moc
rád by vmetl Thanosovi do tváře, že to on byl prvním, kdo ovládl dva kameny
naráz! I když oslabené, schopné přes své schránky využít jen zlomek moci... dobře,
asi se to nepočítalo.
Ale přesto: pocítil jejich moc, okusil ji, využil - a hodně
o nich přemýšlel. Byl si jistý, že dnes by je i v jejich oslabené podobě dokázal
využít mnohem efektivněji. Tahle jediná ubohá naděje teď stála za tou směšnou
parodií plánu a veškerou snahou. Proto obětoval Hulka a riskoval Thanosův hněv.
Pokud měl volit mezi bratrem a vesmírem, tak se zkrátka odmítal takové volby
účastnit.
Svíral kostku v rukou a druhou držel Thora. Upíral na
kámen všechnu svou pozornost a sílu, věděl, že po tomhle nebude schopný magie
možná celé týdny, ale na tom už vážně nezáleželo. Jestli se mu to nepodaří,
jeho život se bude počítat maximálně v minutách – pokud bude Thanos
milosrdný a jenom ho zabije.
„Věř mi,“ zašeptal Loki ještě a svět zčernal. Nějaká hrozná
síla mu rvala Thora z rukou, neměl šanci ho udržet. Teserakt ho probodl
tisícem čepelí, ostře z dlaně pronikaly do těla, do hlavy, do špiček
prstů, ne snad že by se kámen vzpíral, jen byl zkrátka příliš silný. Prostě být
jinde! Co už jiného může člověk chtít po kameni prostoru? Vždyť už se to jednou
podařilo, ne tak dávno, když prchal z bortícího se Asgardu. I když tenkrát se
dala vzdálenost měřit ve stovkách kilometrů, ne bilionech...
A vesmír se ušklíbl a pohrdavě ho vyplivnul do zelené trávy.
Postávali či seděli tam Strange, Iron Man, ta mrcha Natasha
a Barton, a ještě pár dalších, v kruhu kolem, jako by už na něj čekali.
Strnul, ani se nedokázal zdvihnout na nohy. Že byl na Zemi, to mu došlo rychle.
Ale tohle...? Měli tam rozložený piknikový koš. Někdo dokonce donesl termosku a
rozléval čaj.
„Je Thanos mrtvý?“ štěkl Strange. „No tak, rychle. Zabil jsi
ho?“
„Nezabil,“ vydechl Loki.
„Krucinál,“ zaklel Iron Man, „kolikátý to byl pokus, šestnáctý?“
„Musíme najít jiný okamžik,“ řekla Natasha. „Nezvládne
to.“
„Zvládne,“ řekl Thor a Loki se prudce překulil a vytřeštil
oči na svého bratra. Vypadal... jinak. Měl znovu dvě oči a v ruce
obrovskou sekeru. Přidřepl k němu a položil Lokimu ruku na rameno. „Bratře,“
řekl hlasem, ve kterém Loki rozpoznal znepokojující porci dojetí. „Je mi líto,
ale musíš tam zpět. Zkus nezapomenout, prosím. Zatím nejblíž jsi se dostal,
když jsi Thanosovi slíbil věrnost...“
„Thore, už jsme to probírali. Nebude si to pamatovat,“ řekl
Strange trpělivě.
„Třeba bude, alespoň něco málo,“ řekl Thor a nespouštěl
pohled z Lokiho. „Vždyť pokaždé se to stalo jinak. Stačí když zůstane stín
myšlenky, letmý nápad... zabij Thanose, Loki. Jiný okamžik v čase,“ dodal
o hodně tišeji, „kdy bych ti mohl zachránit život, jsme nenašli. Bojuj,
bratříčku.“
A Strange zakomíhal rukama a poslední, co Loki uviděl, bylo
zelené světlo kamene času.
„Mocný Thanosi. Já, Loki...“ Loki kráčel kupředu
s podivně snovým pocitem neskutečna. Jako by tohle byl okamžik, který už
prožil, možná tisíckrát, tíha u srdce a vědomí neodvratného konce. Obrovská
touha žít. Ta nemožnost – přežít. „...princ Asgardský...“ Pohlédl na spoutaného
Thora, jeho rozběsněný pohled plný významů. „Ódinson... právoplatný král
Jotunheimu, bůh lsti a falše,“ musel blíž, musel vystihnout ten správný
okamžik, jinak zoufalství, jaké vzkřikne celým vesmírem, padne na jeho hlavu.
„Ti tímto slibuji svou nehynoucí věrnost.“ A mírně se uklonil.
„Nehynoucí? Měl bys svá slova volit opatrně,“ řekl Thanos a hleděl
zpytavě na Lokiho.
„Zde důkaz mé dobré vůle,“ zdvihl Loki velmi pomalu pravou
ruku a zableskla se v ní modře opalizující čepel. „Hle, zbraň trpaslíků
z Nidavelliru. Není živé bytosti ve vesmíru, kterou by nedokázala zabít.“
Thanos, mírně zaujatý, napřáhl ruku – ano, tu
s rukavicí – takže již nesvíral pěst... a Loki vyrazil levačkou, rychlý
jako myšlenka, se skutečnou čepelí trpaslíků
z Nidavelliru. Zaplatil za ni tenkrát mnoho. A dnes, když se čepel
ponořila do Thanosova krku, vedená mocnou silou Lokiho Ódinsona... paží, která
sice nebyla zdaleka tak silná, jako by mohla být třeba Thorova, ale pořád ještě
byl bůh! - a Thanos zařval, strašlivý chroptivý
ryk, už věděl, že naplnil svůj osud.
Schytal to na všechny způsoby, magicky, něčím tvrdým přes
hlavu a ten třetí bastard vystřelil, kdo ví, který z nich mu skočil na
záda. Naopak Thorovi, když si ho Maw konečně přestal všímat, se konečně
podařilo odhodit svá pouta.
Loki tlumeně zasténal pod tím náporem, stěží stačil
kompenzovat jednotlivé útoky. Uvnitř sebe křičel šíleným, vítězným rykem. Vyhmátl
slabé místo mocného titána a teď ho polila sprška horké krve tryskající
z tepny na jeho krku. Toho už nikdo nezachrání.
Ne, když vzápětí loď explodovala.
Už se ani nestačil nadechnout.
„Dobrá práce, Loki,“ zaslechl hlas, který snad patřil tomu
pozemskému čaroději... tady? Zvláštní halucinace. „Dokázal jsi to. Neobávej se
ničeho!“ A teď v něm snad zazněl – smích...? Kusy trosek se rozlétly do
prostoru a do kůže se mu zakousl chlad vesmíru. Nebylo to poprvé, ale... ale
ten vzdálený hlas říkal ještě něco a Loki se mimoděk usmál. Možná to přeci
jenom stálo za to.
„Přátelé jsou blízko, najdeme vás, Loki!
Teď, když máme znovu budoucnost.“
- Konec -
O mnoho lepší !
OdpovědětVymazatCo si budem... všechno lepší :-D
VymazatProč mi nejde komentovat z telefonu? Vůbec mi to nezobrazuje to okýnko na komentáře. Takže nejenže si v pracovní době čtu z pracovního mobilu fanfiction, ještě ji budu z pracovního počítače komentovat... ale co, aspoň budou mít vtipnou munici, jestli mě někdy budou chtít vyhodit :)
OdpovědětVymazatTahle povídka se mi moc líbí. Hodně mi připomíná film Na hraně zítřka, ale ani ten předpokládám nebyl první. Navíc tady téma posloužilo dobré věci. Byť teda velet z pikniku... to je hodně bezcitný :-D
Loki, Loki. Víš, kdybys býval byl zůstal padouchem, jak ti podle bájí náleží, měl bys mnohem jednodušší život. Tihleti kamarádi tě maximálně zatáhnou do maléru... tisíckrát a stále poprvé. Ehm.
Moc pěkný - na obě čtení :)
Bomba!!!!! Wau. Mnohem lepší než originál, i když u něj doufám, že tam bylo nějaké čáry, máry a... no vždyť vy víte co... abych nespoilerovala.
OdpovědětVymazatTen piknik.... to je pomsta za to, co Loki vyváděl :-)
Jo. Jo, tohle beru. Šup s tím na plátno! Ještě že jsou bohové nevyzpytatelní, já bych dělala pořád to samé. A doufám, že měli na pikniku aspoň Shawarmu, na připomínku. :D
OdpovědětVymazatAle teda Thanosi, na tohle bych neskočila ani já, ultimátní tele. :D Ale ještě že tak.
Mimochodem blogger před nějakou dobou prohlásil, že problém s komentáři je vyřešen... :D
Milé dámy, jste příliš laskavé. Děkuji. :-D
OdpovědětVymazatEithné: komentáře jsou tu věčnu záhadou. Asi žádný blogovací systém nemůže být příliš dobrý :-D A k tomu pikniku: tím obrázkem to vlastně začalo. Vezmi někoho polomrtvého z kosmické lodě, mrskni ho na trávníček a dej si trochu paštiky. :-D
Sun: přeci chudáci nebudou čekat o hladu, když mu to tak dlouho trvá :-D Všichni si děláme naděje na čáry máry... pořád ještě... :-D
Alice: jednou je bůh zmatků, tak se to někde projevit musí :-))
Komentáře opraveny, říkáš? Tady už aspoň vypadají dobře. Ale na mejl pořád nechodí :-/
Tak jsem si pocetla a musim rict, ze je to napinavy i bez znalosti figur, scenerii a nastroju. Ze bych se zkusila podivat i na ten zbytek? (Kdyz ocekavany dilo se nehejbe ani o pid!)
OdpovědětVymazatDlouhé zimní večery se blíží... :-D
VymazatA s nima dalsi zkouskovy?
VymazatTos nemusela, vííííš. Myšlenky na to se mi daří úspěšně vytěsňovat :-D
VymazatMě nejde normálně dat komentář, snad rok, už nevím jak jinak ho dát, ani s mobilu a počítače ale všude jinde my jde, tak kdyby se to povedlo a vzalo mě to na milost (sráč jeden) Máš to o mnohem lepší než to co natočili ani mě nestačila ukápnout slza jak rychle a nevěrohodně ho zabili , normálně je si ho neoživí v dalším filmu tak už na ně nejdu a že chodím jen na něj :-D a ještě jsem ochotná zkusit seriál ale jen když bude dobrý nechci si zkazit lokiho
OdpovědětVymazatKomentáře se chovaly nějakou dobu vážně divně, ale už je to zase dobré - tak snad i u tebe :-)
VymazatJinak ano, mám to stejně. Šanci dostanou, ale tohle se prostě nedělá, u toho přeci nemusíme být. ;-)