čtvrtek 16. dubna 2015

Na dosah ruky III. - 9.

Dneska trochu srdceryvněji...






"Takže - Loki. Hej, neutíkej mi."

"Já nikam neodcházím." Popošel skutečně jen ke kávovaru: ostatně to bylo místo, kde bylo možné dřív či později potkat úplně každého.

"Tohle pro mě vážně není lehké..." Tony nespokojeně poklepal prsty na mramorovou desku pracovního pultu. Vůbec se mu nelíbil dojem, že on by měl být ten provinilý. Odkud se to vůbec vzalo?

"Tak se nepřemáhej. Či jestli snad plánuješ mi zde básnit planými slovy o tom, jak lehké či složité je pro tebe říct mi pár slov -"

"Sakra chlape! Nech toho, nezamlouvej to, a tak dál. Nemohl bys mi výjimečně prostě a jednoduše říct o co šlo?"

"Věř mi." První kávu podal Loki Tonymu a přidal i podmanivý úsměv.

"Je to asi divný, ale já ti věřím." Hrnek příjemně hřál do rukou a dáva voněla útěšně domáckou vůni. Představa, že by měli vůbec vést podobný rozhovor, se zdála absurdní.

"Já si toho vážím," řekl Loki a jen maličko kazilo dojem, že nedokázal promluvit úplně vážně.

"A taky nad tím mohu jen žasnout. Nad svou naivitou, samozřejmě myšleno! To si správně považuješ, považuj si dál." Loki obvykle rád střídal příchutě a Tony už si všiml, že únavu bez skrupulí dohání cukrem. Podle množství, které si do ní nasypal tentokrát, musel být Clint středně náročná záležitost bez většího dopadu.

"Nejsi naivní," řekl Loki. "Tvé přesvědčení vychází ze zkušenosti - nikdy jsem tě nezradil."

"Bezva. Přesto bych rád věděl..."

"Pane, vyhodnocena událost - "

"Jarvisi, teď ne."

"- vhodná pro zásah Iron mana."

"No tak - dobrá, mluv!" Rychle se napil a samozřejmě si spálil pusu. Ale už tušil, že tenhle hrnek si nedopije.

"Dopravní letadlo v nesnázích, pane."

"Co se stalo?" přeptal se a za řeči se už rozběhl chodbou směrem k dílně, ve které skladoval obleky.

"Je to trochu trapné, pane, ale pilot si zabouchl dveře a nemůže se dostat do kabiny."

"To je nějaký vtip?"

"Ne, pane, odposlouchávám celou jejich konverzaci. Nepodařilo se jim vykopnout je a na palubě letadla nejsou prostředky k jejich proražení. Soudím, že jedna rána repulsorem bude stačit."

"A co takhle nějaké kotě, co se nemůže dostat ze stromu?"

"Moment, monitoruji hlášení... v parku na třiatřicáté, pane."

"Za chvíli budu čistit ucpané dřezy," zabrblal Tony a rozrazil dveře. "Osmička, nástup!" zvolal a patřičný oblek doslova ožil. O pár vteřin později už Iron man vylétal vzhůru k nebi.

"A teď mi ještě řekni, jak jsi to vymyslel, abych se dostal dovnitř bez dekomprese."

"Už jsou dost nízko. Vlastně bych řekl, pane, že byste si měl pospíšit, autopilot tohoto typu letadla přistání patrně nezvládne."

Tak na to Tony šlápl.


w w W w w


Už před nějakou dobou Jarvis spočítal, že dveře na terasu se používají mnohonásobně více než hlavní vchod, a že kdyby naučili lítat i donášku z pizzerie, mohli by ho s klidem zazdít úplně. Takže když Tony přistál na terase a vstoupil dovnitř, nikdo by se nad tím nepozastavil.

"Tak už jsem ve zprávách?" zahalekal. "Doufám, že mě zabírali z té lepší strany!" Bohužel v obýváku nikdo nebyl a televize byla vypnutá. Vzhledem k časné ranní hodině možná nebylo divu - slunce před chvílí vyšlo a po městě se teprve začaly tvořit první dopravní zácpy. Nejbližším živým tvorem byl Hulk, usazený na strategickém místě pod ledničkou.

"Nekřič," napomenul ho místo gratulací. "Pacička se bojí."

"Ale ne... kdes to vzal?" Tony se opatrně přiblížil s nosem mimoděk  poněkud nakrčeným a na chlupatou kouli v jeho náručí snažil dívat s nepříliš intenzivní nechutí. Moc se mu to nedařilo.

"Nemohla dolů," pravil Hulk a podrbal kotě jedním prstem za ušima. "Hulk slyšel, co Jarvis povídá. Maličká Pacička nemohla dolů."

"Tak jsi se tam rozběhl, vylezl po tom stromě - co to povídám, buďme realisti. Vyvrátil jsi ho i s kořeny, co? A nejspíš vyděsil všechny okolo."

Hulk se k němu otočil zády.

Tony si odkašlal. "Hele, já vím, je to roztomilý, ale určitě by si ráději hrála s dětma, co ty na to." Děs z představy hromad chlupů, všudypřítomných produktů zažívání, otravného kňourání a potrhaného nábytku propůjčovala jeho hlasu nebývalou vroucnost. "Děti a koťata, to jde skvěle dohromady. Růžové mašličky, dovádění na sluníčku..."

"Hulk taky chce dovádět na sluníčku," ozvalo se trucovitě.

"Bude s tebou chtít spát v posteli. V noci se otočíš a zbude z ní placka."

"Hulk smutný bez Pacičky."

"Bohové," zamumlal Tony. Ale veliká touha nemít doma zvíře ho pobízela k nebývalým výkonům. Popošel k Hulkovi a nasadil úsměv číslo tři. "Ty máš rád Kapitána, co? Našeho starého dobrého Steva."

"Kapitán je v pořádku," odvětil Hulk opatrně a jak se Tony blížil, ochranitelsky si sbalil kotě do náručí.

"To jsi slyšel, že se mu narodilo mimino, že jo. Nebyl by to skvělý dárek? Báječný dárek! Mohl by sis tam s ním chodit hrát." Zkusil si představit, jak nebohá manželka skáče nadšením nad představou, že se jí Hulk motá kolem dítěte, ale to už bude Rogersův problém, ne jeho. "Velmi sluníčkovaté chvilky, mimčo, ty, kotě... líp se o něj postarají, když zrovna budeš někde ničit."

"To by se mohlo Pacičce líbit," připustil Hulk opatrně a Tony si v duchu oddechl. Navenek neopouštěl povzbudivý úsměv.

"Můžeš jí tam skvěle rozmazlovat kousky jater, nebo co ty potvůrky rády..."

"Dobře. Půjdu pro Pacičku najít hezkou krabici."

Tony si pustil televizi, aby se pokochal záběry na sebe sama, jak létá kolem letadla, které pro jistotu doprovodil až k letišti, a zatímco z něj opadával oblek - a jednotlivé kusy pak v jednotné formaci vyrazily ke svému stanovišti v dílně - a ve skleničce zacinkal led pod zaslouženého panáka whisky, poslouchal oslavný komentář na svou maličkost. Komentátor byl docela ve formě, Tony usoudil, že být někdo cizí, okamžitě se do sebe zamiluje.

Na terase byl provoz: ještě než ve studiu přepli z Iron mana na obvyklé stesky nad zimním počasím, přistál pro změnu Natashin quinjet. Bylo to tvrdší přistání než jindy, to si Tony uvědomil okamžitě. Tím rozverná chvilka skončila; celý se napjal a ačkoli už byl v civilu, mimoděk reagoval gesty, která na obleku aktivovala obranný systém. Ani si to pořádně neuvědomil. Jen popošel k proskleným dveřím a vyhlížel ven.

Natashu spatřil skoro vzápětí. Vystoupila pomalu, trochu se hrbila, hlavu skloněnou. Tony se zamračil. Tohle nevypadalo moc růžově, nějak měl dojem, že se asi poprala a je příliš potlučená, proti ostrému světlu vycházejícího slunce nerozeznával detaily. To bude chtít hodně pohodlné křeslo, panáka... Otevřel jí dveře a chystal se prohodit něco nevážného, ale opřela se do nich a bolestným vydechnutím k němu konečně zdvihla hlavu.

Poslední zbytky naděje, že je víceméně všechno v pořádku, se okamžitě vytratily. Doslova ho polila ledová vlna úleku, když viděl, jak strašlivě je bledá, jak vzdálený výraz má v očích, jak se chvěje v narůstajícím šoku - tohle bylo ještě o několik řádů horší, než čekal, než by si u ní jen dokázal představit  - a kolik krve vytéká z rány v boku, ke které si tiskla ruku, na černé kombinéze to nebylo dřív vidět, ale látka jí byla silně nasáklá a mezi prsty se prodírala stále další.

"Mělas letět rovnou do nemocnice," řekl, slyšel sám sebe a skoro nepoznal svůj hlas, zněl podivně klidně, úplně jinak, než jak se cítil. "Jarvisi, zavolej záchranku a ať sem přijde Loki. Obojí s nejvyšší prioritou."

"Ne," vydechla a udělala další krok. Opřela se o něj a skoro upadla. "Musíš..."

"Aaaa, vydrž, holka," zaprosil skoro a rychle uvažoval, jaký by byl nejlepší postup. Nějakou první pomoc zvládal, ale tohle bylo daleko za jeho schopnostmi. "Dostaneme tě... na marodku, víš co, ten kamrlík u dílny, jak sis z něj dělala srandu, je tam kyslík, hele vydrž, zůstaň tu se mnou..."

"Musíš," artikulovala pečlivě, i když byla už skoro v bezvědomí a oči se jí zavíraly, "zavolat Hulka."

"Krucinál, kde je ten Loki?" procedil Tony mezi zuby.

"Není ve Stark tower, pane," pronesl Jarvis klidně.

"Zavolej Hulka, Jarvisi, hned!" vypravila ze sebe Natasha.

"To bude dobrý, sanitka tu bude coby dup," odpověděl. Měla podivně ledové ruce.

"Ty pitomče," ucedila. "Hulka!"

Jarvis se nejspíš na rozdíl od Tonyho skutečně řídil tím, co mu bylo řečeno: Hulk se vřítil do dveří tak prudce, až je vyvrátil z pantů, a před Natashou se na místě zarazil s vyděšeným zafuněním.

"Bruci," sebrala Natasha všechny svoje síly, aby dokázala promluvit. "Jenom ty mi můžeš zachránit život." Ten prosebný naléhavý pohled nejspíš ani nemusela moc přehrávat.

"Hulk zelený!" zaúpěl Hulk. Prudce uskočil, udeřil pěstmi do podlahy, popoběhl sem a tam, nejspíš vůbec nevnímal, že vráží do nábytku a ten kolem něj padá stejně snadno jako kostky domina. Byl úplně bezradný, bylo vidět, jak rád by utekl pryč a dal si někde hodně stranou polštář přes hlavu; ale tolik v něm zůstalo rozumu, aby věděl, že teď prostě nemůže.

Tonymu už samozřejmě došlo, o co se Natasha snaží, ale na rozdíl od ní to považoval za naprosto stupidní nápad a naprosto nesmyslný risk a měl co dělat, aby na ní nezačal křičet.

"Bruci, prosím tě, zachraň jí," řekl a ani se nemusel snažit, aby zněl zoufale.

"Hulk zelený!" Pohovka se stala historií a zachrastily skleněné střepy.

"Bruci," zašeptala Natasha a konečně, nejspíš k vlastní nemalé úlevě, se mu v rukou bezvládně zhroutila.

Hulk zoufale zařval. Vrhnul se k ní, velice opatrně ji zdvihl do náručí a rozběhl se na chodbu. Tony samozřejmě uháněl za ním. Nevěděl, za jak dlouho dorazí sanitka, ale měl jisté obavy, že jestli v sobě Hulk nevykřeše nějaké Bruceovy lékařské schopnosti, možná už bude pro Natashu pozdě.

Hulk to měl ale naplánované ještě trochu jinak. Položil Natashu na lůžko v jejich provizorní ošetřovně, a pak se k Tonyho nesmírnému úžasu začal proměňovat zpět na Bruce Bannera. Nebyl to úplně pěkný obrázek, a asi to nebyl zrovna příjemný proces, ale sebelítostí teď Bruce čas neztrácel. Jenom se oklepal a sotva se vyhrabal na nohy, ještě rozechvělý se vrhl k ní.

"Odpusť mi to, prosím tě, odpusť," zašeptal a s tváří staženou podivnou bolestí ji na okamžik uchopil za ruku, přitiskl si ji k tváři, ke rtům... "Natasho..."

Natasha otevřela oči, úsměv, který mu věnovala, byl plný jasu a vstřícnosti, a Tony si uvědomil, jaký byl hlupák, když si myslel - ten den, kdy ji s tím samým úsměvem přistihl poprvé - že byl určený Thorovi. Jenže Natasha - a Bruce? To byla skutečně podivná představa, možná ještě podivnější. Vůbec nedokázal pochopit, proč by ten zelený trouba neskočil po tak úžasné ženské při první příležitosti a místo toho se držel své zelené kůže jako veš psího kožichu.

Ale na plané úvahy mu Bruce moc času nenechal. Nezdržoval se dalšími sentimentálními gesty, kromě toho prvotního impulzu, který byl kratičký a rychle odezněl. Hbitými pohyby zkušeného lékaře se pustil do ošetřování, Tonymu strčil kyslíkovou masku i s několika stručnými pokyny, a pak už se Tony soustředil jen na to, aby se mu neudělalo špatně a dělal co má, protože jedna věc byla nějaká ta krev v bitvě, a docela jiná tahle cílená doktorská řezničina. Ani si pořádně neuvědomil, za jak dlouho se k nim přidala dvojice doktorů ze záchranky, které naštěstí Jarvis pustil dovnitř; možná k tomu sám vydal pokyn, nevzpomínal si; záhy ho odstrčili stranou. Pořádně se vzpamatoval až ve chvíli, kdy zjistil, že stojí u umyvadla a myje si ruce od krve.

Rovnou si našplíchal trochu studené vody i za krk. Na tohle se prostě nedalo zvyknout, i když to zdaleka nebyla nejhorší chvíle z těch, které zažil. Ale Natasha, zrovna Natasha... uvědomoval si v té chvíli nesmírně intenzivně, že i v ní je někde kus člověka, který chybuje a podléhá vlastním přáním, protože skutečně riskovala, když místo na heliport nejbližší nemocnice přiletěla sem, odhodlaná, že Bruce dostane ven. A Bruce? Tony naprosto nevěděl, co si o tom celém má myslet. Byl si skoro jistý, že to mezi nimi musí být velmi čerstvá záležitost, možná to nebyla vůbec žádná záležitost, krucinál -

"Nějak tě to sebralo," vzaly ho známé ruce kolem ramen a na kůži ucítil teplý dech. "Jarvis mě volal zpět, ale mám za to, že mého přispění už nebude třeba." Tony cítil, že ho Loki dostrkal do ložnice a usadil do křesla, ale myšlenky se mu z nějakého důvodu neustále vracely k té první chvíli, kdy Natasha poklesávala mezi dveřmi; přímo jasnozřivě viděl, jak tam nepochybně právě malí mechaničtí zametáci likvidují zbytky stop po její krvi, nevědomí si toho, jaké obrovské úsilí tam v té chvíli ze sebe vydala. Skleničku, jakou mu Loki vzápětí podal, do sebe obrátil dřív, než si ověřil, co je uvnitř. Očekával by whisky, byla to whisky. Potřásl hlavou.

"Vzalo," řekl. "Asistovat asgardskému medicimanovi bylo mnohem příjemnější než pozemskému. Jarvisi, co se tam děje?"

"Doktor Banner se rozhodl, že operaci provedou na místě," řekl Jarvis. "Ještě nějakou dobu to bude trvat. Ošetřovna je vybavená dostatečně i pro následnou péči, ale možná potom bude třeba vaší intervence, aby agentka Romanová mohla zůstat zde."

"Je to rozumné?" zamračil se Tony.

"To já nejsem schopen odhadnout," pravil Jarvis.

"Dobře, zařiď to..." Trochu zaváhal. "Zařiď to, jak bude Bruce chtít. Kdybych tam mohl pomoct osobně, nebo někam zavolat, dej vědět kdykoli."

"Vidím, že se tvá nekritická důvěra nevztahuje jen na mou osobu," prohodil Loki pobaveně.

"Fajn," nadechl se Tony zhluboka. "Přesně k tomu se vrátíme. Kde jsme to prve skončili? Bože, vůbec nemám náladu na podobné debaty. Takže jsi se spřáhnul s Faradayem. Takovým ubožákem! Vždyť ten chlap vůbec nemá styl. Pořád ještě nosí kovbojské boty?"

"Nejprve Clint Barton," řekl Loki a Tony se na něj zmateně zahleděl. Po jediné noci beze spánku by se mu vážně nemělo stávat, že bude mít výpadky pozornosti, ale teď měl dojem, že někde přeskočili kus rozhovoru.

"Co s ním?"

"Pokud má práce neměla být zbytečná, je třeba ho udržet stranou všeho rozruchu ještě alespoň den nebo dva. Můžeme s jistotou říci, že si bude stav agentky Romanové klást osobně za vinu. To by pro jeho hlavu mohla být definitiní konečná, jak bys možná řekl."

"Čím to je, že se dokážeš tak skvěle vyvlíknout, kdykoli se ti to hodí?" zvedl se Tony z křesla. "Fajn, beru. Jak mu zabráníme, aby si nevšiml quinjetu, zdemolovaného obýváku, napůl šíleného Bruce a několika doktorů, kteří mi pobíhají po baráku?"

"Řeknu mu, aby mě odvezl do domu v Malibu," navrhl Loki zamyšleně. "Jistě není nemožné, že si tam chci vyzvednout nějaké věci. Vrátíme se, jakmile se zranění v jeho hlavě stabilizuje."

"Ale pak už mi neutečeš."

"Před tebou nikdy neutíkám," pousmál se Loki a Tonymu přeběhlo po těle příjemné zachvění.

"Jak laciné triky! Na střeše je vrtulník."

Loki jen přikývl a bez dalších slov vyrazil vytáhnout Clinta z postele. Tony ještě slyšel, jak dává pokyny Jarvisovi, zřejmě ohledně toho, aby cestou nikoho nepotkali... vstal a nalil si dalšího panáka. Gentlemani možná nepili před snídaní, ale dokud se nešlo spát, byl večer bez ohledu na skutečnou hodinu, to bylo hlavní pravidlo všech špatných večírků.

Alespoň že Bruce byl zpět, jinak stálo posledních dvacet čtyři hodin za starou bačkoru.
















18 komentářů:

  1. Je to boží!! :D Doufám že v dalším díle bude co se s Natashou stalo.

    OdpovědětVymazat
  2. ty vole ja čekala mrtvolu po upozornění s kapesníkama a ty Tohle :D jinak parada kapča :D

    OdpovědětVymazat
  3. Natasha a Bruce sú jednoducho zlatý, úžasný a.... jednoducho ich milujem. A tvoje poviedky ešte viacej. Super kapča, už sa neviem dočkať na ďalšiu.

    OdpovědětVymazat
  4. Super kapitola! Konečně vidím rozsah Tvého sadismu :D Ale já to chápu. Takovýhle rozdělaný konce nesnáším, ale když píšu, schválně to udělám. Taky se ti pak na tváři objeví ten úšklebek a v hlavě zvrhlý pocit? Bože, asi brzo zešílím.....Počkat, vždyť už jsem se zbláznila, tak co řeším? XD Loki se krásně vyžívá v šíření tajemna kolem své osoby a záměrů a já mu to, (projednou!), nemám za zlé (Protentokrát) :D A chudák Tony, má zdemolovaný byt.....Myslím, že teď už by mu byla kočka v baráku ukradená :D Doufám, že necháš Natashu vyležet ze zranění.......Sakra, v jednu chvíli jsem si myslela, že to jen hraje, aby se Hulk změnil.......To by byla lest hodna Lokiho! Bohužel, to tak není..... Ale to neznamená, že by to škaredé, to ne! Bože chraň, abych něco takového napsala! Kapitola je úžasná! Vzduch kolem mého počítače se tetelí napětím :) Jen tak dál :)
    P.S. Začínám se vyžívat v delších komentářích. Zvykej si :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ještě dodateček..... Můžu ti tykat, nebo je to společensky nevhodné? Či tě to snad uráží? :D

      Vymazat
  5. Tak trochu jsem čekala, že Natasha celé zranění fingovala, jenom proto, aby dostala Bruce zpět. Jenže i jako zelenej musí mít nějakou mozkovou kapacitu, takže by jí na to asi neskočil. Hlavně ať se uzdraví holka :-D - a zajímalo by mě na, co potřebovala ty svatební šaty :-D

    OdpovědětVymazat
  6. Magdaléna: no co by, pracovní úraz. :-D

    Lenka: ani krapítek soucitu s nebohou Natashkou? Já zapomněla, že jsou tací, co by ji s radostí ještě dosmažili na žhavém oleji - že by to byl ten případ? ;-)

    Natália: asi je znát, že jsem si je taky oblíbila, co :-D Děkuju! :-)

    Baka: jakého sadismu, čistý průstřel - vzhledem k tomu, do čeho všeho strká holka nos, mohla dopadnout i hůř :-D A moc otevřeně to přeci taky neskončilo, tedy přiměřeně okolnostem :-D (No... ano, občas se opravdu zlomyslně pochechtávám, to je pravda. Asi v jiných chvílích než nebozí čtenáři, ale hlavně že každý někdy :-)) Hrát to nemohla, Hulk není hloupý, je naivní (naštěstí, jinak by asi pravil "Hulk zavolá sanitku" a odkráčel by středem :-D), přímočarý, občas s dlouhým vedením, bezstrarostný... ale nikdy mi nepřišlo, že by tím infantilním směrem, a hračičky a sázky se s tím přesvědčením vůbec nevylučují :-D
    PS: na to se snadno zvyká! :-D Vykání by ale vážně bylo divné, poslyš. :-)) A lepší jeden čtenář, který dá vědět, co se mu zamlouvá, než deset anonymů. :-)

    Catrina: jak pravíš a viz odpověď výše - bohužel, jen využila příležitosti. Ale klaplo jí to! ;-) Šaty... ještě na ně dojde, ale nebude to žádný velký příběh. Jen další pracovní záležitost. :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. já čekala že tam nekoho spíše zabiješ po tom upozornění :D

      Vymazat
  7. Já čekala opět intimčo, když jsi varovala a ono toto. No toto! Bruse a Nataša, no ty bláho! Až mě napadlo, jestli se holka nezranila sama, aby ho vytáhla ze zelené kůže. Tony nemusí krev, zajímavá informace a jak je vidět, dost ho to sebralo.
    Ovšem Hulk s kotětem je fakt boží! A představa jak Steve dostává infarkt, když si bude chtít Hulk pochovat mimino, to je prostě paráda :-D
    Nejvíc jsem se dneska nachechtala při čtení odstavce, že kdyby naučili létat i donášku z pizzerie, mohli by hlavní vchod zazdít. Jsi neuvěřitelná se svými nápady :-)

    A takže opět díky moc za kapitolku.

    OdpovědětVymazat
  8. Chudák Tony tak sa snaží niečo z Lokiho dostať ale poriadne sa mu to nedarí lebo mu do toho vždy niečo príde a Loki nechce skoro nič prezradiť. Ja na jeho mieste by som ho od nervozity schmatla pod krk a vytriasla to z neho :DDDD no nie žeby sa Loki dal :DDDDD. Loki je proste Pán a je v tom dobrý :)))). Ten rozhovor pri kávovare ma pobavil. Viem si naživo predstaviť ako sa Loki škeril pri Tonymo vyvádzaní :DDDD.
    Žeby sa do seba zaľúbil keby, že to je niekto cudzí ? Tony sa ľúbi až aaaaaaaaaaaaaž :DDDDDD.
    To s Natashou bola teda ale poriadna dráma. Najprv som si myslela, že sa dala zraniť naschvál ale taká hlúpa nie je. Pretože to využila veľmi dobre aj keď som mala o ňu strach či to naozaj dopadne dobre ale ja som ti verila, že ju nenecháš umrieť :).
    No a Tony ma zase rozbombsrdovaný barák :DDDDDD Ale určite mu to za to stálo.
    najviac ma bude zaujímať v ďalšej časti ako Loki udrží Clinta v Malibu. Ako jeden deň nooo ale dva ? To ho zase uspí ?

    OdpovědětVymazat
  9. Kámen by se ustrnul! Ubohá Tasha, profík málem do posledního dechu. Skvělá kapitola! :-)

    OdpovědětVymazat
  10. Sun: příště raději žádná varování, koukám, jste otrlí zvrhlíci a všechno je vám málo! :-D Ale Tonymu krev zase tak nevadí, řekla bych, tedy v boji, ale když se holt před tebou řeže do někoho, koho máš vlastně docela rád... :-) Koukám, že Steva tam snad budu muset nějak zakomponovat... nebrat to prosím jako slib, já jsem teď ve fázi, že mám rozmyšlenou spoustu scén, ale ještě nevím, jak půjdou za sebou, tak hlavně ať se mi tam nemotací další :-D A díky! :-))

    Mandelinka: děkuji ;-)

    Steeeva: (jsem jediná, kdo tě čte jako "stevie"? Jsi taky tak neškodně sladká? :-D) Loki je prostě profík, co nechce říct, to z něj nikdo nedostane. A přitom vlastně o nic moc nejde, je to prostě vořech :-D Natashu nechat umřít...? Na to mám Bruce moc ráda :-D Ovšem nikdy neříkej nikdy O:-) Loki už Clinta zaměstná, to nemám strach... ;-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. tak to ti neviem povedať ešte sa na to nik nepýtal :DDDDD a neškodne sladká ? niekedy :DDDD

      Vymazat
  11. Taková nadupaná kapitola! :-D Tak popořadě: když TEN rozhovor nepřeruší Clint s Natashou, tak zase nějaký pilot, který si zabouchne dveře od kabiny... no co to má být! :-D Hm, je třeba odstavit Jarvise, aby nemohl kvůli naléhavým situacím vstupovat lidem do rozhovorů, to je jasný... ;)
    Bože, Hulk s Pacičkou mě úplně odrovnal - a taky Tonyho horečné fikané vyjednávání... jak ten to tak pěkně zkoulel... chudák kapitán a jeho manželka, ti si užijou (tak ať, šak přišli už o hodně legrace!).
    Zraněná Natasha, která své zranění využije k tomu, aby Bruce přiměla k návratu... liška podšitá; hm, takže ona a Bruce...??? Páááni! (ale pořád lepší než Thor :-D ) Vlastně je to hezkýýý. Nutno další info, honem! :-D (a co Clint na to???)
    A další přerušení! No vážně, už bych byla plešatá :-D Proč mám takový dojem, že Loki má něco za lubem a nejde mu jen o Clintovo blaho a rekonvalescenci...?
    Uch. Moc příjemná kapitola, strašně moc za ni děkuju! A mrzí mě, že se ti ta následující smazala a musíš ji psát znova - přeju aspoň, ať to jde jako po másle :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky za úžasný komentář! Oceňuji, co všechno oceníš :-D
      Ta smazaná mě vzala hodně, vůbec se mi nedaří to dát znovu dohromady. Ale už jsem aspoň za půlkou... :-)

      Vymazat
  12. Téda - člověk si nechá spoustu kapitol na dobu, až mu bude ouvej (řekněme na dobu, kdy dostane znovu angínu, byť naprosto netuším, co mohlo být příčinou, a třeba to nakonec angína nebude, to mi řeknou až za hodinu), a ona je tu kapitola jenom jedna? A co pondělí? A co čtvrtek?? (To jsem si to pěkně zvládla zapamatovat, žejo?)
    Hele ale díl super. Teda zabouchnutá kabina letadla je hodně černý humor, ale Bruce jsme viděli všichni rádi, Natasha je stále ještě sympaťačka, Loki mě baví a chudák Clint.
    Tak už se těším na další :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak buď čteš na mobilu, kde mé fialové a zelené vzkazy vůbec nejsou, nebo... nebo se s angínou nese i barvoslepost :-D Buď jak buď, lama největší si smazala vypiplaný dílek a nutnost to sepsat znovu ji tak zmohla, že nastala nucená dovolená. Tak. Pamatuješ si to dobře :-)
      A ovšem díky! Uvěří mi někdo, že mi to s tou kabinou došlo až dodatečně? Mocné podvědomí! Protože já a černý (jakýkoli...) humor, to fakt nejde dohromady O:-)

      Vymazat
  13. Huráá, všichni přežili. Černý humor? Kdeže, prostě řešení situace, protože mě to německé letadlo napadlo taky a zajásala jsem nad zpracováním. Hm a po hodinách čtení v aj mi to připadalo nějak rychle sežrané, ale nevadí, dáme další várku. (Podotýkám, že mě pár věcí čtených v poslední době i potěšilo; a to jsem četla i takové brutálnější jednorázovky, kde jsem ale čekala, že účinkůjící dojdou k úrazu a pár jiných něžných jednorázovek dorovnalo skóre). A doufám, že budou nějaké ošetřovatelské scény, typu něco pěkného k posteli (Natt fakt na kytku netypuju) třeba jako zdravý lukostřelec.

    OdpovědětVymazat