Bude vyprávěn nepříliš tradiční formou: sekvencí kuchařských receptů a krátkých dialogů mezi nimi. (První kapitola začíná osmichodovým menu završeným obskurně překombinovaným koktejlem.)
Hlavní hrdinkou je kuchařka na průzkumné kosmické lodi, žena samotářská a plně oddaná své práci. Díky zvláštní akustické anomálii naslouchá vždy při přípravě odpolední svačiny rozhovoru kapitána s vrchními důstojníky. Mezi prvními se tak dozví, že loď se nemůže vrátit na Zemi, neb tato byla zničena a je nyní zcela neobyvatelná. Začne si proto stranou ukládat sušené mléko a sezamová semínka. (Následují recepty bez mléka a sezamu.)
Ani ona, ani nikdo jiný netuší, že nastavení senzorů byl žertík jednoho z pomocných techniků. Ten bohužel vzápětí umírá na následky banální nehody (ve které hrála roli čerstvě umytá podlaha, pašovaná krabička herinků a pomeranč) dřív, než se stačí komukoli svěřit. (Recept na rakvičky a šlehačkové věnečky.)
Loď se bezcílně a nesmyslně potlouká po sluneční soustavě, pokusy obnovit lidskou rasu na lodi troskotají, převážně na soudnosti přítomných žen, a také proto, že v okrasné hydroponické zahradě není nikdo schopen vypěstovat ani šnytlík. (Průběžně vkládané recepty se výrazně zjednodušují, začínají se na nich projevovat docházející suroviny.)
Posádka prochází obdobím rozličných osobních odhalení, krizemi, smiřováním, sexuálními orgiemi, rvačkami a duchovními obrodami. (Recepty ze zbytků.)
Jako zcela samostatná kapitola je vložen záznam zasedání nespecifikované tajné komise nespecifikovaného tajného výboru ze Země: uvažují, jestli budou schopni splatit všechny žaloby za duševní újmu pasažérů a posádky, pokud by s lodí navázali spojení a navigovali ji zpět na Zemi. Účetní bohužel potvrdí, že nemohou. Loď je ponechána svému osudu, následuje raut. (Recepty na pomazánky, chlebíčky, kuřecí rolády a lososové jednohubky.)
Definitivně dochází zásoby, poslední živou bytostí na palubě je kuchařka zabarikádovaná v kuchyni, živící se sušeným mlékem a sezamovými semínky. Přesvědčená o tom, že je posledním žijícím člověkem, dodělává své vrcholné životní dílo – osmidílnou kuchařku S vařečkou napříč galaxií – aby krátce po jejím dokončení podlehla předávkování alkaloidem uvolňovaným ze sezamu.
Celá sága je zakončena významně banálním receptem na kakao.
- Konec -
Teda až ho začneš prodávat tak já si ho koupím první :-) už my doházejí recepty, přece jenom vařím pořád to samý co sem doma na mateřský a ten příběh bude taková třešnička na dortu :-):-):-)
OdpovědětVymazatJsem navždy poznamenaná jistou povídkou, kterou jsem četla - jmenovala se Za zrcadlem a jedna z jejích kapitol je o tom, jak se Snape a Lupin během pouti knihovnou vtělili v mrkev a lilek. Jeden citát za všechny: „Ach! Ach, ano! Pořádně mě naklepej, zlato!“ - „Lupine, jsme zelenina, ne plátky masa.“ - „Detaily, detaily. Koho to zajímá? Víc! Rychleji!“ ... Od té doby nejsem schopná číst o kuchařských knihách s vážnou tváří. Takže... éé... mi tohle rozhodně nenarušilo koncept vnímání kuchařských knih, nebo respektive něčeho, v čem se ojevují recepty :-D
OdpovědětVymazatMoc pěkné :-)
Teda, to je něco. To bych si určitě koupila. :-D A potom to možná použila na podpal. :-D
OdpovědětVymazatČtu tvoje příběhy už dlouho a chtěla bych Ti alespoň jednou poděkovat za všechny povídky, přeběhy a vůbec všechny texty, které jsi napsala.
OdpovědětVymazatZdá se, že teď je vhodná chvíle...ano, v jedenáct v noci :)...
Našla jsem tvoje spisy zcela náhodou, přesto jsem je hltala (a hltám pořád!) všechny skoro bez dechu.
Obdivuji, jak dokážeš vymyslet tak skvělou zápletku, kterou proložíš chvilkami smutnými i veselými, napínavými, ale i takovými, kdy čtenář dokáže vypnout(v dobrém slova smyslu ;)).
Hlavně, prosím tě, hlavně nepřestávej psát :)
I když se možná neozvu tak často, jako ostatní čtenářky/čtenáři?, věz, že jsem ta malá muška na stropě, které tě jen tiše(teda, teď moc tichá nejsem...) obdivuje a stojí při tobě(až budeš mít horší chvilku, vzpomeň si na mě ;))
... to zní dost divně... nu což, měla bych už přestat blábolit a radši si jít dát kakao ;)
Měj se krásně,
Sára
Annalisen: Výborně, píšu si "náklad +1" :-D Ale vidím to bledě, právě nutnost dávat do kupy ty recepty mě nakonec definitivně odradila. :-))
OdpovědětVymazatEithné: Tak ti dík! Už se mi málem na existenci onoho podařilo zapomenout. :-P
Catrina: Jasné, tak další "+1" s poznámkou o vhodném papíře :-D
Sára: Ach ach ach. Tváří v tvář takovým komentářům vidím dokonale, jak slabý a úplatný tvor jsem (a se mno většina prostých pisálků, co si budem :-D). Ocásek se radostně třepetá a již natěšené štěňátko vleče notebook do úkrytu, aby s ním alespoň chvíli samo pobylo a s velkou dychtivostí pár odstavců přidalo. Díky! :-D
Hlásím, že jsem nakoukla na stránky a byla jsem zklamaná. Já chápu, že je léto a dovolené a všechny tyhle okolnosti, ale aspoň nějakou krátkou...?
OdpovědětVymazatNo právě, je léto. Ještě jsem nebyla sama - už jediná, zato nezbytná podmínka tvorby - ani nepamatuju...
Vymazat