úterý 5. května 2015

Na dosah ruky III. - 12.

Začneme společenskou událostí a skončíme střílečkou, takže tradiční scénář naprosté většiny akčních filmů. Snad mi to chvilkové odskočení z  divadelních prken odpustíte. ;-)
Mimochodem, vykrádám kde co, servítky si neberu: inspiraci pro Tonyho techniku jsem tentokrát posbírala v Top Gearu.
Na základě četných jednoho dotazu též přikládám svou sbírku avengerovských triček. Úplně nejoblíbenější je tohle, ač to tak nevypadá, má super střih a ten nápis je celý akorát. Pak ještě dvě další, ke kterým jsem už nenašla obrázek, ale těmi už jsem se kdysi chlubila... a taky tohle je moc fajn. Thoriovské jsem ukazovala minule, a to je všechno a vůbec mi to nestačí. Vážně klika, že nemám čas prolézat weby. Nosím je ale často a ráda a ony se holt postupně unosí, to je přece jasný, že pak potřebuju nový :-)
Z praktického soudku: mám teď trochu živo, tak doufám, že mi odpustíte ´jenom´ kapitolu týdně. Tak přeji pěkné počtení. :-)


w w W w w


Tony Stark před své zákazníky, nastrojené většinou v uniformách s hromadami frček na výložkách, nakráčel s velkým balíkem přes rameno. Kvůli špatnému počasí se akce na poslední chvíli stěhovala do haly, ale jeho tým dělal co mohl, aby výsledný dojem byl co nejlepší. Kolem tří ukázkových transportérů, naleštěných a přiměřeně nasvícených, se vlnilo několik dívek v malých plavečkách - což od nich bylo statečné a obětavé, vzhledem k tomu, že plechové stěny možná chránily před větrem, ale teplo rozhodně neudržely - a široce se usmívaly, zaujímaly líbivé pózy a bylo s podivem, že se ze všeho toho mávání řasami dávno nezvedla vichřice. Chemie zřejmě fungovala jak má, protože muži vypadali vesměs uvolnění a dobře naladění; svoji práci nepochybně odvedla i skutečnost, že akce byla důkladně předjednaná a tohle byla jen pověstná třešnička na dortu, kdy si mohli slibovanou techniku konečně osahat, obrazně i doslova.

Když Tony došel na své místo a zdvihl ruku, napůl na pozdrav, napůl povel, hudba se ztišila do ambientního pozadí, lidé si přestali povídat a upřelo se na něj mnoho párů očí. Mohl začít.

"Pánové - a dámy," věnoval mírnou úklonu k místu, kde mezi muži stály i dvě ženy. Balík shodil na zem a lehce si oprášil rameno. "Děkuji vám všem, kteří jste dnes dorazili. Sešli jsme se zde kvůli několika tunám železa a elektroniky, i když tady děvčata skutečně dělají co mohou, aby od nich odvedla veškerou pozornost. Omluvte je, prosím! Taková už je přirozenost každé modelky. Ačkoli jsme si dnes jasně domluvili," pohrozil na ně prstem, "že budeme dbát o to, proč jsme tady." Ukázalo se, že balík je ve skutečnosti hromada župánků, které začal Stark hbitě vytahovat a házet jedné dívce po druhé. "Prototypům říkali mládenci z vývoje Vrabčák a Střízlík, a tohle divné s pásy je Kukačka. Brzy uvidíte proč, i když skutečně doufám, že se ta jména neuchytí. Ještě některá?" Děvčata se poslušně halila do župánků, ovšem i tak na sobě měla zdaleka nejméně oblečení ze všech a jejich pózy nebyly o nic méně provokativní. Tony Stark jakoby je však přestal vnímat. S posledním župánkem jeho pohled zvážněl a hlas zazněl naléhavěji.

"Naši vojáci se na svých misích potýkají s mnoha problémy, a jedním z těch závažnějších jsou nástražné miny. Stojí nás zbytečné životy, ohrožují civilisty, zastavují konvoje. Můžeme použít opancéřovaná vozidla, která ochrání posádku, ale jsou potom nesmírně těžká, neporadí si v terénu a ve chvíli, kdy se otočí na střechu, je problematické dostat je zpět na kola." Popošel k nejmenšímu vozu a opřel se do něj dlaní. Cítil, jak do něj skrze ten dotyk proudí všechna ta skutečná hmota, skrytá síla, možnosti - a byl to skvělý pocit. "Vrabčák, aneb jak se rychle dostat z A do B, když jste v suché polohorské oblasti, kde se potýkáte s pískem." Děvčata se přičinlivě rozběhla na svá místa, předváděla dveře, střílny, stanoviště pozorovatele. "Není to normální auto s přidaným pancéřováním, je to pancéřový monolit. Jak vidíte, trup je tvarovaný do V, takže lépe odolává výbuchům, a protože jsem si pohrál s materiály, váží pouhých šest tun - budete nadšení, v terénu hopsá jako kamzík a řídí se prakticky jako normální offroad."

O hodinu a hromadu sundaných sak a vyhrnutých rukávů později Tony prolézal transportéry horem dolem s těmi několika hlavouny, kteří skutečně rozuměli věci; debatovali o motorech, zkoušeli techniku a naťukávali otázky ohledně zbraňové výbavy, sázeli se ohledně maximální rychlosti a dohadovali praktické zkoušky na střelnici. Tony usoudil, že si u Pepper dost našplhal pro dalších sto let (a vydělal další vhodně nemožnou sumu, která přijde vhod, až zase Bannerovi ujedou nervy nebo Thorovi kladivo) a postupně přenechal zájemce svým děvčatům, která byla ohledně veškerých technických parametrů mnohem obeznámenější, než by člověk při pohledu na délku jejich nohou a platinové odstíny vlasů řekl.




Někdy tou dobou, kdy vysvětloval, v čem spočívá zdokonalení nočního vidění, projížděli Clint a Loki dobře střeženou branou roztínající vysoký plot s nápisy jako "Soukromý pozemek" a "Vstup na vlastní nebezpečí"; z auta pak vystoupili před nenápadným betonovým obloukem přilepeným k boku obyčejného kusu skály. Clint měl předstírat, že s nimi všemi už dříve jednal, takže hrál Lokiho, a Loki tu byl pro změnu v Tonyho podobě za nevědomou oběť komplotu. Návrh, že vezmou ještě kuchařku, která bude předstírat, že je zahradník, neprošel. Kromě konkrétní role měli každý i své vlastní cíle a Clint měl o těch svých velice jasnou představu: aby pokud možno přežilo co nejvíc těch hodných. U Lokiho jen tiše doufal v totéž.

"To jsou dost důkladná bezpečnostní opatření," řekl 'Tony', když procházeli kolem řady stráží hlídajících tento jediný vchod do dobře utajeného bunkru.

"Probíhá tu citlivý výzkum," odpověděl Clint přičinlivě. "Není divu, že si chtějí pohlídat patenty."

"Přesně tak," donutil se ke vstřícnému úsměvu vysoký holohlavý vazoun, který jim vyšel naproti a který v bílém plášti vypadal značně nepatřičně a jen špatně skrýval skutečnost, že u pasu má pár kousků nabytých ráží, která to myslí vážně. "Pojďme, prosím. Jste očekáváni."

'Tony' zaváhal už jen krátce; pohlédl na Clinta způsobem, který jasně vypovídal o tom, ať si ho nepřeje, pokud ho tu zdržuje nějakými nesmysly, a vykročil dlouhou nevlídnou chodbou vedoucí do nitra hory.

"Jsem si jist, pane Starku, že budete skutečně překvapen tím, co všechno vás zde očekává," řekl jejich průvodce. "Tudy, prosím. Už tam budeme."

Clint zatím zkušeně nasával veškeré detaily prostor, kterými procházeli, polohu a zabezpečení průchodů, odbočky a značení; tahle stavba musela pocházet z období nejtužší studené války a zmodernizovaná byla jen chabě, odhalené svazky kabelů na chodbách a pohupující se zářivky byly v ostrém kontrastu s masivními ocelovými vraty zajištěnými elektronikou a vybavením jednotlivých místností, které občas na vteřinku zahlédl pootevřenými dveřmi. Bylo jasné, že tady není prioritou pohodlí a pracovní komfort, ale účel a mobilita. Clint z toho vůbec neměl dobrý pocit. Skutečnost, že šlo o podzemní kryt, by všechno nemálo stížil i kdyby měl utíkat sám. Jestli potáhne někoho sebou, bude to vážně oříšek a bude muset počítat každý šíp a každý náboj. Přistihl se, že začíná doufat, že ten někdo bude z těch fyzicky zdatnějších a ideálně s patřičným výcvikem - ale to byla samozřejmě hodně naivní naděje.

"Takže se konečně potkáváme osobně." Další neupřímný úsměv, tentokrát i s rukou napřaženou Clintovi k potřesení; byla to strohá pracovna s betonovou podlahou a bez pohodlných křesel pro návštěvníky, s několika moderně působícími počítači a prakticky ničím víc, a ten vysoký statný chlap s jizvou sem jakýmsi podivným a nepříjemným způsobem dobře pasoval. Clint s jistou úlevou seznal, že to není sám Faraday, který by ho patrně poznal - ostatně byl to zbabělec a nechal se údajně zastupovat i na vlastní svatbě - i když ani tenhle týpek nebyl žádná výhra. Nájemný žoldák se seznamem hříchů delších než výpis z Tonyho konta, jeden z těch, který visel agentům Shieldu na nástěnce všem na očích se třemi vykřičníky u jména. Vzhledem k tomu, co o jeho kariéře Clint věděl, by mu nijak nevadilo, kdyby osobně z plakátku o hledaném udělal parte.

"Spolupracovat s vámi mi bylo potěšením," řekl místo toho a 'Tony' se po něm udiveně  ohlédl.

"O čem to mluvíš?" přeptal se. "Není to, doufám, nějaká habaďůra? Sliboval jsi hotový výzkum, který by byl pro Stark Industry přínosem. Na žádosti o granty s hromadou pochybných teorií v ruce vážně nejsem zvědavý."

"Váš společník hovoří o několika našich drobných dohodách, které splnil dle našich požadavků a získal za to dílčí výsledky výzkumu, který ho tak zaujal."

"Je to tak, Tony, promiň," pokrčil Clint rameny. "Rozhodl jsem se osamostatnit." Otočil se k chlápkovi. "Vy tu máte Tonyho Starka," řekl, "a já chci toho vědce."

"To nemyslíš vážně!" vykřikl 'Tony'. "Ty zrádče - "

Chlap zdvihl ruku a vcelku nepřekvapivě v ní držel pistoli. 'Tony' ztichl a jen na Clinta zamračeně pohlédl.

"Víte, pánové," řekl muž s nádechem melancholie v hlase, "my jsme byli poctiví. Nabídli jsme obchod a kdyby všichni hráli fér, také by na tom všichni vydělali, snad až na vás, pane Starku, ale jeden neúspěšný obchod vás nezabije. Nebo že by?" 'Tony' zaťal pěsti a oči mu zahořely. Vypadal v té chvíli tak věrohodně, tak dokonale autenticky, že i Clint zapochyboval, jestli je to vážně pořád ještě Loki. "Jenže pak se ukázalo, že lhala ona," šťouchl lehce špičkou nohy do nevelkého pytle, který ležel na zemi u jeho nohou, "když tvrdila, že zná řešení toho vašeho problémku - který mě, upřímně, ani trochu nezajímá - a teď se ukazuje, že jste lhal i vy."

"Lhal v čem?" zamračil se Clint. "Nasadil jsem štěnice kam jste chtěli, dovedl jsem Starka i s ostatními na to vaše letiště, řekl jsem vám, kde můžete dostat Romanovou - splnil jsem všechny body naší dohody! Vždyť Stark tady stojí přímo před námi."

"To je otázka, kdo tu stojí," opáčil muž. "Protože my čirou náhodou víme, že druhý Anthony Stark, majitel Stark Industry, muž známý jako Iron man, touto dobou vyjíždí z vojenského prostoru K615 a protože jste při vstupu prošli kolem skeneru, mám díky zcela nekompatibilním biometrickým údajům smutnou jistotu, že toho Černého Petra jsme vyfasovali my."

"Nesmysl," ucedil 'Tony'. "Máte to rozhašený. Nebo pro mě za mě, nakopu vám zadek stejně jako když to budu já, nebo jako svůj dvojník. A ty máš padáka," pohlédl na Clinta.

"Smůla," pokrčil Clint rameny a pohlédl na toho chlapa. "Chtěli jste Starka, přivedl jsem vám ho."

"Pochopte, my víme s jistotou, že to není Stark." Žoldák natáhl ruku s pistolí a jedinou ranou mezi oči 'Tonyho' zastřelil. Ten se skácel jak podťatý a Clint zjistil, že si najednou už vůbec není jistý, jak to s těmi Lokiho schopnostmi je; a že se mu nějak hůř dýchá.

"To snad nebylo nutné," zavrčel.

"Byl tu navíc," ušklíbl se chlap.

Clint se snažil neohlížet se po rozlévající se louži krve. Jestli to Loki právě schytal, Stark ho zabije. Což je úplně jedno, protože oni ho tady samozřejmě zabijou dřív. Dobře věděl, proč je vítali s takovými zdvořilostmi a kdy se s nimi přestali obtěžovat: spojení s Jarvisem i tím pádem i s ostatními Avengers takhle hluboko do podzemního krytu nedosáhlo.

"To už je konečně vaše věc," vzmužil se poněkud, "jen jsem čekal, že pro něj máte něco lepšího. Přivedl jsem ho v dobré vůli a pořád si myslím, že se vaši lidé mýlí. Takže teď bych prosil toho, pro koho jsem přišel." A Loki nemůže být mrtvý, to by neudržel iluzi Tonyho těla. Že...?! "Kus za kus."

"Ale ovšem! Kus za kus."

Ten úsměv nebyl pěkný, Clint předem věděl, že i tohle bude špatně, nejraději by vzal roha rovnou, ale dokud ho nezabili, pořád ještě tu byla ta mizivá naděje, že si od něj něco slibují i do budoucna a tak se slibovaný obchod nějakým způsobem uskuteční; nebo ho alespoň nechají odejít, protože jestli ne, budou to pořádná jatka -

Žoldák v bílém plášti se sklonil k pytli a bez skrupulí ho obrátil dnem vzhůru. Vytřepal z něj hlavu - ženskou hlavu s dlouhými tmavými vlasy omotanými kolem krku a naštěstí i trochu zahalující tvář, ustrnulou v úleku; několikrát se převalila, až zůstala ležet mezi nimi a do vlasů se jí začala vsakovat 'Tonyho' krev. Clint jí věnoval rychlý letmý pohled, jenom aby se ujistil, že ji nezná, ale pak už nespustil oči ze svých společníků. "Pochopil jsem," řekl. "Jeden tuhý kus za jiný tuhý kus."

"Mimořádně vhodná výměna," pokýval žoldák hlavou. "Podvodníka za podvodníka. Už se nemusíte snažit předstírat, že nevíte, co se děje. Naši lidé sledují skutečného Tonyho Starka. Teď bychom se ještě rádi dozvěděli, kdo jste vy."

Clint v duchu proklel Tonyho do desátého kolena - proč nic neřekl? A určitě vyjel bez ochranky, ale nevadí, přivolá si oblek - a uvědomil si, že jediný pozitivní prvek na celé situaci je, že odsud bude utíkat sám, čímž se jeho šance značně zvyšují. Ačkoli Lokimu šlo především o mozek té ženy, docela určitě tím nemyslel, že mu stačí samotný bez všeho ostatního příslušenství.

Trochu pozdvihl ruce, gesto, kterým ukazoval, že jsou prázdné, napůl se tak vzdával, a také si tak nastavil do vhodné polohy miniaturní, ale průrazné samostříly na zápěstích.

"Tak hele, vážně netuším, jak tohle celé vzniklo. Spolupracovalo se nám dobře, dejme tomu ještě šanci!" Ani nemuseli začít odpovídat, aby mu bylo jasné, že tohle nebyla ta nejúspěšnější motivační řeč v dějinách. Takže vystřelil a málem to stihl první.



Tony se protáhl rozbitým okénkem auta a upadl na všechny čtyři. Pod rukama mu zachrastily střepy a ten zvuk ho přiměl uvažovat, jestli se náhodou právě parádně nepořezal a jenom to nevnímá přes nastupující šok, nebo měl nehoráznou kliku a vážně se mu nic nestalo. Dezorientovaně potřásl hlavou. Náraz s ním pořádně otřásl; ale auto bylo zralé do šrotu.

Něco se mu před očima zahýbalo a když na to zaostřil, zjistil, že se k němu blíží mužské boty. Bylo skoro jisté, že k botám bude patřit i zbytek těla, ale bylo příliš pracné zdvihnout hlavu vzhůru. Naštěstí měl muž pochopení a dřepnul si před ním a ještě trochu sklonil hlavu, aby si viděli do tváře.

"Tony Stark," řekl pokojně. "Víte, že je na vás taková odměna, že převýší vaši váhu ve zlatě?"

"Je zcela v pořádku," vypravil ze sebe Tony nezřetelně, "když mě lidi patřičně oceňují. Docela na tom pracuju, víme?"

"To rozhodně." Muž se napřímil, zmizel tím Tonymu z dohledu a dal mu možnost se několikrát zhluboka nadechnout. Mlha v hlavě se rychle rozplývala a rozkolísané vjemy a myšlenky se neochotně srovnaly do lajny a rozběhly mozkovými synapsemi obvyklým tempem; pomalu se zvedl na nohy a opatrně narovnal, stále napůl čekal, že někde objeví krvácející díru nebo polámanou kost, protože při pohledu na hromadu pomuchlaného plechu vedle sebe nedokázal uvěřit, že má na sobě leda pár podlitin.

"Je vám jasné, že tu slíbenou odměnu klidně zdvojnásobím?" nadhodil zkusmo, když už konečně stál rovně, ověřil si, že nemá spojení s Jarvisem, takže jeho kratičkého bezvědomí bohužel museli využít velmi efektivně, že v dohledu není žádný rozumný prostor k úniku a že chlapů je asi pět nebo šest a vypadají namakaně, takže je bez obleku sám nedá.

"Peníze jsou dobrá věc," ohlédl se po něm muž, se kterým se už tak přátelsky pozdravili. "Ale tohle už je osobní. Zabil jste mi pár dobrých chlapů a to nemám rád."

Co na to říci? Tony se raději ani neptal kde. Možná tuhle v Alpách. Nebo někdy, když zabránil nějakému přepadení... to teď nebylo důležité. Rozhlédl se kolem sebe. Ta honička před chvílí byla z těch ostřejších, prováděl opravdu šílené manévry, aby se vyhnul střelám z vrtulníku, ostatně měl dojem, že to i dokázal - fajn pocit. Bohužel byli připravení dobře, sice dokázal ujet těm, co mu vystartovali za zadkem, mezi nájezdy na dálnici setřásl i ten vrtulník, když přejel z tunelu do tunelu neveřejným servisním průchodem, úzkým tak, že omlátil obě zpětná zrcátka, ale nakonec ho vymanévrovali přesně tam, kam chtěli, na tuhle pitomou silnici - a tady mu postavili do cesty náklaďák. Ani z toho moc nezbylo, mimochodem. Pro projíždějící auta celá ta situace musela vypadat velmi čitelně, blbec ve sporťáku co se hnal rychleji než zvládnul, a špatně skončil. Občas někdo mírně zabrzdil, ale dva z mužů stáli u krajnice a ukazovali, že mají jet dál. Situace je pod kontrolou. No jistě. Policie tu bude za pár minut, ale to už tady nikoho nenajde.

Pak se stala srandovní věc - Tonymu zazvonil mobil. Okamžitě na něj mířily minimálně dvě pistole. Zcela bezpečně a beze svědků, mezi nimi a silnicí byly oba vraky a účinně bránily ve výhledu. Trochu zdvihl ruce. "Sebrali jsme mi sluchátko, nejsem ve spojení," řekl rychle. "Musí vám být jasné, že někdo jako já je pod neustálým dohledem."

Muž si to přeložil tak, jak Tony doufal - když se neohlásím, obratem tu máme o zábavu postaráno - a lehce mu pokývl. "Zvedněte to. Jedno špatné slovo a půjde mezi oči. Vyplatíte se mi i mrtvý."

Tony s demonstrativní opatrností sáhl do kapsy. Podle zvonění věděl přesně, čí rozkošná tvář se na obrazovce objeví. "Nicku, dobré odpoledne," řekl vesele a jenom doufal, že si oba v téhle vybavují stejný rozhovor. Kdybys mi, Starku, jen jednou jedinkrát zvednul telefon nějakým normálním způsobem, pošlu jednotku zatknout tvého dvojníka. "Moc rád vás slyším. Co pro vás mohu udělat?"

"Být na příjmu," řekl Fury velmi případně, ale o to nevhodněji pokračoval: "Měl bych tu pro tebe jedno obvinění ze sexuálního obtěžování." A Tony zjistil, že jsou věci, co ho ještě dokáží na tomhle světě překvapit, dokonce i v takovéhle chvíli.

"Co je to za nesmysl?" vykřikl. "Jako bych to měl někdy zapotřebí!"

"Tímhle postojem to nevylepšíš."

"Kdy já byl naposledy o samotě s nějakou... Jessica! Já Natashe říkal, že si nemá nosit práci domů."

"Jsem rád, že si vzpomínáš. Starku, trvá na oficiálním vyšetřování."

Ukonči to, ukázala pistole jednoznačně.

"Kdybych se o něco pokoušel, ještě teď se jí klepou kolena blahem."

Ukonči to hned!

"Starku!"

"Nicku, něco tu mám, musím končit. Můj oficiální postoj je jasný, výpalný flirtujícím kočkám neplatím - čestný, že nebylo nic, ne že by po mně nevyjela... Ještě ti zavolám." Chlap mu mobil vytáhl z ruky, hodil na zem a rozdrtil botou.

"Žádné triky," řekl.

"Žádné triky," zopakoval Tony. S trochou štěstí se už jejich na pozici zaměřil satelit. S více než trochou štěstí je zvládne i sledovat. To už u nich prudce zastavila očekávaná dodávka, dokonale tuctová a tak nezajímavá, že byl skoro problém na ni zaostřit očima. Tonyho hodili dovnitř po hlavě, dostal hned tři chlápky jako doprovod, zřejmě by mu to mělo lichotit, ale nějak se do toho správného nadšení nedokázal položit, a gumy jen zakvílely, když vyrazili znovu na silnici.



Clint běžel, střílel, znovu běžel a tu a tam někoho praštil. Dostat se ven z tohodle šíleného dungeonu připomínalo starou počítačovou hru nejklasičtějšího střihu: lítal po chodbách, kryl se za rohy, pochybnými bednami a barely, a proti němu vybíhali nepřátelé a on je musel střelit dřív, než střelí oni jeho. Zatím se mu dařilo nejspíš jen díky tomu, že Loki stejnou nevýhodu, jakou využili jejich nepřátelé, teď otočil proti nim: odpojil je od vnitřní komunikace. Takže poplach byl vyhlášen, rozčilující rudá světla blikala po celém objektu, a všichni věděli, že se tu někde pohybuje nepřítel. Nikdo ale nevěděl přesně kde a hlavně kolik a Clint cítil poměrně naléhavou potřebu dostat se ven dřív, než to zjistí konkrétněji.

Loki zůstal někde vzadu; trval na tom, že projede počítačové záznamy a ověří si, jestli ta mrtvá žena byla skutečně vědkyně, o kterou mu celou dobu šlo. Clint byl označen za zdržující prvek a vyzván k odchodu. Měl sice neodbytný dojem, že týmová práce vypadá jinak, ale co už: byl zvyklý pracovat sám a nijak zvlášť netoužil čekat se dvěma mrtvými žoldáckými hlavouny na to, až se jejich muži vzpamatují a připraví k obraně.

"Loki, musíš lépe pracovat v týmu," ucedil v parodii Tonyho hlasu a hned si i odpověděl: "Nenechal jsem ho zemřít a ve zmatku mohl snadno uniknout!" Pravda - vidět pohled těch dvou, když se údajně mrtvý Stark vztyčil a zachytil jejich na Clinta vystřelené kulky vlastním tělem, bylo k nezaplacení.

Clint několika dlouhými skoky překonal plochu jakéhosi menšího skladiště a do dveří na protější straně vrazil s takovou prudkostí, že byl připraven klouzat po betonové podlaze ještě hezkých pár metrů. Místo toho narazil, velmi tvrdě, a trapně podoben mouše, která se právě seznámila s existencí okenních tabulí, sklouzl k zemi. Co vypadalo jako obyčejné dveře, dokonce mírně pootevřené, to se ukázalo být asi tak třiceti centimetry ocelové výstuže vylité betonem. Pod jeho vahou se to ani nehnulo.

"Koho by napadlo, že to bude takové dřevo, aby při útěku ztratil směr?" dodal ještě k imaginárnímu dialogu, dveře otevřel tentokrát tím správným směrem a opatrně postupoval kupředu. Jako mírnou zajímavost zaznamenal, že někde za jeho zády se stále střílí; zřejmě se počet nepřátel redukoval i bez jeho přispění a nebyl důvod jim k tomu neponechat naprostou volnost. Nezvyklá bezpečnostní opatření většinou skrývala věci vhodné k prozkoumání a celá tahle nepovedená akce ještě mohla získat na slávě a lesku.

Nakonec stačilo jenom projít nějakou tou chodbou, seběhnout o pár pater níž a ve vhodných chvílích se skrývat na zcela nemožných místech, aby se vyhnul zdejšímu personálu, a objevil raketové silo přestavěné na obří dílnu, výrobnu, čert ví co. Clint se spokojeně pousmál. Rozestavěné roboty poznal okamžitě, i když je viděl jenom na záznamu - byli to ti samí, kteří se nedávno pokusili zaútočit na Avengers na bývalém letišti, kde také podlehli naprosté zkáze. Stejná kopulovitá těla a spousta ohebných nohou, stejně neodbytný dojem, že si někdo udělal výlet do Mořského světa a trochu to s tím nadšením pro vodní potvory přehnal.

Bylo jasné, že nezbude než to tu prozkoumat, možná rovnou trochu sabotovat, ale každopádně zjistit víc. Ještě si jen tak cvičně zkusil najít pět dobrých důvodů pro to, aby se otočil a uháněl pryč, ale nenašel ani jediný.




16 komentářů:

  1. Tonyho unesli! Mám pocit, že únosci budou ještě Lokiho prosit, aby si přišel svého miláčka vysvobodit.:-D V přítomnosti tak velikého ega jako má Tony se po pár minutách budou cítit méněcenně a to zloduchům nesvědčí. :-D

    OdpovědětVymazat
  2. Uklízečka převlečená za zahradníka...že já si ty hlášky budu někam psát :D

    OdpovědětVymazat
  3. Unesli Starka a nikdo to nevi, nikdo neni po ruce... tak to se mi libi :-D Loki je ma totalne na haku, smrtelnici jsou pro nej spotrebni zbozi. Neco mi rika, ze by potreboval protrepat tim velkym zelenym. :-D

    OdpovědětVymazat
  4. Catrina: jen aby mu ho nevraceli po kouskách, až budou zkoušet, z které strany jde to ego osekat :-))

    Lumona: :-*

    Mandelinka: nikdo to neví a nikdo se to hned tak nedozví. Natasha je v limbu, Clint si prolézá bunkr, Loki si hraje na hackera... snad to Furyho trklo :-D Loki jim plně důvěřuje, není to, ehm ehm, krásný? No dobře, asi ne. Očividně je to stojí dost zdravé kůže :-))

    OdpovědětVymazat
  5. Výborně, super! Už se to začíná rýsovat :D Tony rozený diplomat.... No jo, diplomaty pořád někdo unáší...Zvlášť když je ten diplomat nechutně bohatý a nehorázně sexy Tony Stark s egem, které je tak velké, že dosáhne okraje vesmíru :D Škoda, že Lokimu zabili osobu, pro kterou podstoupil už tolik..... Dokonce zranil Tonyho....Sice ne schválně, ale i tak, mít plná záda třísek...No, to nechceš :D Jinak smekám Lokimu, má Tonyho přečteného od hlavy až k patě. Dokonalá napodobenina. Ale Loki to holt jinak než dokonale neumí :D Sice, pravda, sem tam se objeví pár chybiček, ale to je omluvitelné :D Asi jako při invazi na zemi :) Stejně pořád nechápu, proč s tím dělají takovou vědu. Pouze 80 lidí. Ostatní padouši jich zabili tisíce.....Tstststs Málem jsem myslela, že Clint skončí podobně, jako Natasha.....Kam vymizel Tvůj sadismus? Žeby stačilo pár Tonyho škrábánců? Tomu se mi nechce věřit :DDD Třeba Furymu dojde, že tu něco nehraje, když mu Tony vzal telefon a ještě ho tak hezky pozdravil.... "Je to špicl. Je to král špiclů. Ví i to, co neví." :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. P.S. Věřím, že moc toho volného času nemáš, ale kdyby se přece jen nějaký našel, mrkneš se na můj blog? Nechci otravovat, ale snad potěší Tvé ego skutečnost, že pro mě Tvůj názor hodně znamená.... :*

      Vymazat
  6. Ako vždy super. Clint znova v akcii je k nezaplateniu :3 Sexuálne obťažovanie? Tá baba je teda vychytralá a Tony je v tom nevinne, čož neni taká bežná situácia :D Netrpezlivo očakávam ďalšiu kapitolu.

    OdpovědětVymazat
  7. tak to Lokimu asi nevyšlo podľa predstáv :DDDDD ale teraz sa mu pre to nevysmievam ale to pre neho nie je novinka. Aj napriek Clintovmu snaženiu. Bola som aj celkom prekvapená, že Clint dokázal celkom presvedčivo zahrať Lokiho. Nakoniec aj tak Tonyho uniesli tak som zvedavá na Lokiho reakciu hmmmm a to veľmi.

    OdpovědětVymazat
  8. Ááááááááááááááá! Slyš můj virtuální jekot, huh, bože, ty mě tak bavíš! To bylo úžasný! Ještě! Víc!!! :-D
    "Návrh, že vezmou ještě kuchařku, která bude předstírat, že je zahradník, neprošel."
    "Ačkoli Lokimu šlo především o mozek té ženy, docela určitě tím nemyslel, že mu stačí samotný bez všeho ostatního příslušenství."
    Bylo skoro jisté, že k botám bude patřit i zbytek těla, ale bylo příliš pracné zdvihnout hlavu vzhůru. Naštěstí měl muž pochopení a dřepnul si před ním a ještě trochu sklonil hlavu, aby si viděli do tváře.
    "Tony Stark," řekl pokojně. "Víte, že je na vás taková odměna, že převýší vaši váhu ve zlatě?"
    "Je zcela v pořádku," vypravil ze sebe Tony nezřetelně, "když mě lidi patřičně oceňují. Docela na tom pracuju, víme?" atd. atd. promiň mi, že ti to tu tak kopíruju, ale musela jsem to vypíchnout, to je prostě umění...
    Ta kačena Jessica!!! Mně byla nesympatická od začátku, co ona si nemyslí... jen počkej, Jarvis to má jistě nahrané, že jo? Že jo? (horší je, že se to dozví i Loki, hm, možná... to záleží na autorce, že :-D
    Tonyho únos a Clintovo bloudění... no, budu optimista, takže věřím, že se z toho všichni vylížou se zdravou kůží :-D
    Děkuju za kapitolu, hrozně moc mě potěšilo, že jsem ji tu našla (říkalas prázdniny, tak jsem čekala, že budu muset čekat delší dobu...) Byla skvělá!

    PS - děkuju, že jsi na základě četných jednoho dotazu přidala tu sbírku :-D Myslím, že bych si taky měla něco hezkého na sebe pořídit :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Sakra, to jsem toho dneska do toho komentáře zkopírovala nějak moc :-D A to jsem si tak pochvalovala, že jsem se to už odnaučila... tak jen dneska, výjimečně ;-)

      Vymazat
  9. Miss Baka: číhali číhali, až se dočkali. Tonyho přesvědčení, že mu všechno projde, prostě muselo jednou narazit ;-) Můj sadismus se brzy rozjede, slibuju :-D Jinak jsem ráda, že jsi se rozjela s psaním! Nakukovala jsem tam jeden čas, ale pořád nic, tak fajn že už - a už to tu mám uloženo pro ty již nepsavé, ale dosud příliš bdělé chvilky před spaním... :-D

    Natie: nooo, nevinně... ale obtěžování vypadá přeci jenom jinak. Navíc co se mu má co provokativně roztahovat po gauči, že jo. :-D

    Steeeva: já myslím, že až Lokimu jednou něco fakt vyjde přesně tak, jak si to naplánoval, vyděsí se tím zjištěním k smrti a skončí na psychoanalytickém křesle se studeným obkladem na hlavě. Jeho trápení nebude mít dlouhého trvání, protože vesmír o pár chvil později skončí díky porušení veškerých svých zákonitostí. :-))

    Sitara: a tak já jsem ráda, když vím, co zaujalo, zbytečně se nesebeovládej :-D Jarvis nevím, jestli je nahrává i doma pořád, to už by asi bylo moc... leda by si chtěl Tony po večerech vyhodnocovat, kdo si skutečně začal tu hádku, kvůli které vyletěla lednička z okna. :-)) Trochu doufám, že teď budu mít chvíli na psaní, jen se správně naladit by to chtělo, ať to má šťávu. Přeci jen, situace jsou zajímavé... hmm, myslíš, že vážně čtenáři stojí o vyváznutí se zdravou kůží, nebo dávají spíše přednost jen tak přiměřně zdravé kůži, a poblíž někoho vhodného s obkládkem v jedné a hrnkem čaje ve druhé ruce? :-D

    OdpovědětVymazat
  10. Hele, fakt musím poděkovat na Bruce/Natt. Jinak čtu a jsem hodně zvědavá, jaký cirkus na kolečkách spáchá Fury, když mu Stark takhle "normálně" odpověděl, bych to viděla na plnou polní. No a víc asi nápišu do mailu ať tady někomu nespoileruju, protože jsem ty Avengers viděla a jsem naprosto nadšená. Krom toho titulkového trolingu, to bylo fakt podlý.

    OdpovědětVymazat
  11. Paráda. Loki má Tonyho přečteného :-) Jen se podivuji, že Loki zanedbal maličkatou drobrost a to, že Tony vyrazí za obchodem. Vtipy jako vždy luxusní (mozek bez příslušenství, Baner a Thor alias demoliční četa č.1...). Napnutě čekám, co se bude dít. Fury tam určitě pošle minimálně čtyři výsadky, protože Tony je pro něj husa, co snáší zlaté vejce. A jak se z toho dostane Loki a Clint. I když u Lokiho bych se tak nebála, protože ten vládne magií. Trochu se obávám o Clinta, Loki je schopný ho tam nechat. Doufám, že trochu přitvrdíš, dokud krev nestříká, čtenáři nejásají :-D Přeci se z toho Clint a Tony nedostanou tak lehce a bez ztráty alespoň litru krve. I když, jak tak o tom přemýším, nebylo by na škodu, aby i Loki zakusil trochu nefalšované bolesti. Pak by se třeba méně soustředil na sebe a alespoň trošililinku se ohlížel i na pozemšťany, zatím asi nepochopil, že jsou křehčejší než on (nebo pochopil a je mu to jedno, což určitě není, protože miluje Tonyho, takže se přikláním k tomu, že nepochopil). A to nejdůležitější na konec, KOHO to loki chtěl vyměnit a proč mu za to tolik stojí?

    OdpovědětVymazat
  12. Kitikara: už jsem zmiňovala, že jsem kvůli tomu zatracenému traileru začala psát tuhle povídku o několik týdnů dřív, abych to měla první? :-D Ale stejně jsem ji nestihla dopsat... leč nevadí! Stačila jsem si zafixovat vlastní představu dřív, než jsem byla udusána hollywoodem :-D Copak ti provedly titulky? Já se spolehla na to, že je tam jen jedna scéna vložená, v půlce, a na konci titulků nic, tak doufám, že to tak opravdu bylo :-D

    Sun: asi Tony nenapsal své plány dostatečně velkým písmem na ledničku :-D Slibuji, že skutečně trochu přitvrdím, ale tentokrát ne moc divoce, tohle je prostě takové piánko... hele, ty máš ale vážně nějaké krvelačné choutky poslyš. :-D Ale dobrá, dobrá, co bych pro své čtenáře neudělala, píšu si: přidat kečup! A vůbec, to ti nestačí, že už málem vykrvácela chudák Natasha? :-D

    OdpovědětVymazat
  13. Tahle byla ovšem skvělá! Správně akční, zahrnující lidi, které mám ráda, a celkově naprosto bezchybná. Jů jůů!

    OdpovědětVymazat