Ráno bylo příjemné. Ta první chvíle, kdy se Tony probudil
jen napůl a ještě neotevřel oči a jenom cítil dívčí vůni a tlak jejího těla po
svém boku, ruku, která ho objímala, všechno to laskavé teplo, které potřeboval
jako vzduch. Tohle bylo probuzení, pro které stálo za to žít.
Pak ale něco poblíž jeho soukromého ráje strašlivě zařvalo, Stark byl vytažený hroznou
silou do vzduchu a vzápětí tvrdě dopadl na podlahu. Jenom hekl, pootevřel oči,
a rychle je zase zavřel. "Bože, mě je zle," zasténal. Všechno, co
včera vypil, se mu právě vrazilo do mozku a provedlo genocidu mozkových buněk.
Zbylé dvě bloudily v temnotě a hledaly jedna druhou.
"Ty mrzký červe!" burácel nad ním povědomý hlas a
v prázdné hlavě duněl bolestivou ozvěnou. "Jak jsi mohl? Varoval jsem
tě!"
"Thore?" pootevřel Stark jedno oko. Plavovlasý
asgarďan se nad ním tyčil rozzuřený k nepříčetnosti, pomalu neschopen slova. Už
už ho viděl, jak se k němu sklání, se zjevným odhodláním popadnout ho za krk a
vytřást duši z těla, když mu výhled zakryly zlaté vlasy.
"Neubližuj mu!" zvolala dívka a objala ho ve snaze
zakrýt ho vlastním tělem. "Neprovedl nic zlého." Stark provedl
rychlou kalkulaci. On měl na sobě kalhoty. Dívka své večerní šaty, které,
pravda, mohl někdo zaměnit za minimalistické spodní prádlo. Nebylo to tak zlé,
ale ani dobré. Začínal pomalu přicházet na kloub myšlence, že do toho Thorovi
ale sakra nic není, pokud sebou nepřivedl i Pepper, a pak by tedy -
Thor dívku popadl, oderval od Tonyho a odhodil přes celou
místnost. Starka polila ledová hrůza, když viděl, jak tvrdě dopadla na stěnu a
svezla se na zem, za postel, kam na ni neviděl. "Nech toho!" zakřičel
a honem se snažil vyhrabat za nohy. "Za nic nemůže! Sakra, vždyť
jí..."
Dívka se vynořila se zuřivým výrazem ve tváři a svaly
napjatými, hotové vtělení bohyně pomsty. Postel překonala jediným skokem a
neuvěřitelnou rychlostí se vrhla vpřed. Vrazila Thorovi pěstí do zubů takovou,
že prolétl dveřmi. Zapraštěla zeď a ozvalo se vzteklé zasupění. Tony jenom
dopadl zpátky na zadek a s tichým zasténáním si sevřel hlavu.
"Jarvisi," zachraptěl, "čas spustit
bariéry."
Odpověď, byla-li vůbec jaká, zanikla v rachotu rozbíjeného
stolu. Thor zřejmě zapomněl na veškeré dobré vychování, protože se přes
plavovlásku snažil na Starka dostat naprosto bezohledně. Ze zlostného supění se
dalo rozeznat jenom "já tě zabiju" a další variace na podobné téma.
´Dívka´ se ovšem držela dobře. Přetáhla kusem nějakého dřeva, ve kterém Stark
rozpoznal zbytky dveří, Thora přes hlavu, a zatímco si snažil smést třísky z
obličeje, aby viděl kam tluče, znovu ho vykopla z ložnice. Tentokrát přes zeď.
"Nechte toho," zamumlal Stark. Pošoupl se k
posteli, aby se měl o co opřít, a s úžasným soustředěním začal vstávat. Obě své
mozkové buňky využíval naplno ve snaze ovládnout zuboželé tělo. Boj se, jak
bylo dobře slyšet, přesunul na chodbu a podle charakteristického skleněného
cinkání se daly očekávat škody i v obýváku. Pak to zadunělo hlubokým kovovým
tónem, z čehož Stark odvodil, že jeho proti-božské bariéry právě zažívají
praktickou zkoušku odolnosti.
"Hej!" zakřičel a v hlavě mu explodovala bolest.
Nějaké tělo proletělo chodbou, jak díky dírám ve zdi mohl dobře zpozorovat.
Přitáhl k sobě druhou nohu. To zvládne.
"Pojďte sem!"
Tentokrát zapraštěla zeď mezi ložnicí a pracovnou. První
nápor vydržela. Druhý ne.
"A dost!" vykřikl Stark. Tentokrát byl připraven a
včas před zvukem vlastního hlasu přivřel oči. I tak se bolestně zašklebil. Už
skoro stál a ten heroický výkon ho povzbudil. "Thore, v klidu si to -
" Jak se otáčel, už bez opory postele, tělo ho zradilo. Ale dívka tu byla
znovu. Podepřela ho silou naproto nemístně působící v tom štíhlém dívčím těle,
a strnula, nenávistný pohled upřený na Thora, připravená na něj kdykoli znovu
vystartovat.
"To bude dobrý," řekl chlácholivě Stark visící jí
v náručí a opatrně ji objal, i když si nebyl jistý, jestli nejvíc ze všech
nepotřebuje uchlácholit on sám. "Jen klid, Loki, jen klid. On už bude v
klidu. Že jo, Thore. Všichni budeme v klidu."
"Nech ho být," vyjela dívka nenávistně na Thora.
"Je můj!"
"Jasně, zlatíčko. Stejně jsme spolu nic neměli. Ech...
nic jsme spolu neměli, že ne. Řekni, že ne!"
"Nic jsme spolu neměli," opakovala poslušně dívka.
"Ughh... Teď mě pěkně posaď tady na tu postel...
bohové, nemáte v rukávu něco proti kocovině? Nějaký zázrak by se mi teď vážně
hodil."
Thor zachrčel a ukázal na něj kladivem. Ačkoli si byl Stark
jistý, že ten blesk je poslední věc v životě, kterou vidí, a neměřitelně krátká
hrůza mu stačila proběhnout od špiček uší po paty, ke svému úžasu zjistil, že
nejen že zůstal naživu, ale dokonce je na tom mnohem lépe. Vydechl. Na nějaký
kratičký pomíjivý okamžik ho kontrast těch vjemů tak ohromil, že usoudil, že už
nikdy nebude pít. Naštěstí to rychle přešlo. Dodatečně ocenil, že ubylo děr ve
zdi - když teď viděl každou jenom jednou. "Dobrý, Thore. Nech si to
patentovat a Stark Industry si koupíš nejpozději zítra před svačinou."
Thor nevypadal, že by ho ta představa moc nadchla.
"A teď ty, má zachránkyně." Otočil se k dívce a
jemně se vymanil z jejího sevření. "Loki, přeměň se zpátky. Všichni budeme
radši, když budeš ve svojí podobě."
"Takhle jsi mě měl raději," hlesla dívka a celá
jako by se zmenšila, když sklopila hlavu a ve tváři se jí mihnul žal. Stark
zaslechl, jak se Thor pohnul, a aniž spustil oči z plavovlásky, ukázal mu, ať
se nehýbe.
"Na podobě nezáleží. Už jsem si zvykl na tu... však
víš, jako obvykle. Přeměň se, prosím." Dívka si povzdechla. Vzápětí držel
v náručí někoho podstatně vyššího. "Výborně, Loki," pokračoval Stark
něčím, co považoval za povzbudivý hlas a nenápadně se pokusil odtáhnout.
"Prosím tě, uvař mi kafe. Hodně silný. Počkám tu na tebe. Thor už mi
nebude chtít ublížit. Viď, Thore, že už mi nebudeš chtít ublížit."
Thor vypadal, že v následující vteřině exploduje.
"Nebudu," procedil skrz zuby.
"Tak dobře," uvolil se Loki, ale když procházel
kolem Thora, neopomněl vrhnout pár vražedných pohledů.
"Starku, varoval jsem tě, varoval, že tohle nemáš
dopustit!" zavrčel Thor tak hlasitě, jak si jen troufl, sotva Loki zmizel
za rohem.
"Hele, ty vtipálku, jsi úplně mimo. Co z toho, co ses
mi uráčil říct, mě mělo připravit na to, že... ne. Dost. Nic se nestalo,
čestný. A jestli si myslíš, že jsem chtěl po Lokim, aby... Sakra, vždyť jsem mu
zakázal přeměňovat se v ženský!" Na okamžik se zarazil. "Ne. Zakázal
jsem mu přeměňovat se v Pepper. Moje chyba." Rozhlédl se a z trosek vytáhl
tričko. Vytřepal z něj střepy a natáhl si ho na sebe. Bylo to o trochu lepší.
"Včera jsme byli v klubu a příšerně jsem se opil.
Děkuji předem za pochopení. Mám pocit, že se Loki přeměnil už tam a odvezl mě domů...
jo, to by mohlo být. Jestli to na mě zkoušel v téhle podobě, po tom, co všechno
jsem do sebe nalil..." Vztekle pohlédl na Thora. "Nedovedu uvěřit, že
tu diskutuju s mimozemšťanem o tom, jestli jsem mu svedl bráchu."
"Loki se vůbec nechová jako Loki," řekl Thor.
"A! Teď jsi udeřil hřebíček na hlavičku. To je věc, na
kterou bychom se měli soustředit, místo abys rozmazával ten... trapný incident.
Za posledních pár dní se to hodně horšilo, ale dnešek nasadil korunu. Vždyť on
začne za chvíli panáčkovat!"
"Měl jsi mě zavolat!"
"To mám hulákat z okna?!"
"Fury slíbil, že ti dá vědět, jak - "
"Na Furyho kašlu. No tak, copak tys věděl, že s ním to kouzlo tak zamává?
Dost bych totiž řekl, že jsi nevěděl mnohem víc věcí!"
"Musel jsi mu něco provést!"
"Hele, Thore, dost obviňování. Ze začátku to docela šlo
a... jo, poslední dva tři dny už málem aportoval, když si to tak přeberu. A ani
jednou se mě nepokusil doběhnout. Taky mám dojem, že dost času tráví zíráním do
zdi. Tohle je šílený, vyřiď taťkovi, ať s tím něco udělá. Jestli nechce zpátky
dostat slintajícího blbečka."
Thor rozčileně bouchl pěstí do zdi. Ta už byla na rozsypání
tak doslova, že povolila. Stark si demonstrativně odkašlal v oblaku bílého
prachu a Thor měl v sobě tolik slušnosti, aby se zatvářil provinile. Loki se
objevil mezi nimi jako blesk, postavil se před Starka v obranném postoji.
"To je v pořádku, Loki, jenom spolu mluvíme." Mírně se uvolnil, ale
oči z Thora nespustil.
"Jdeme někam, kde si bude na co sednout. Dá si
někdo..." žaludek se mu zahoupal. "Ehm, acidofilní mlíko?"
Žádné komentáře:
Okomentovat