Na dosah ruky - 2.

Tento díl by se mohl jmenovat: Chcete mě? ;-)

Stark pozdvihl ruce na znamení, že to tak rozhodně nemyslel a vzdává se všech námitek. Všechno to Thorovo rozhořčení v jeho očích dotvrzovalo, že dotyčný šťastný nabyvatel bude mít nad Lokim takovou moc, že by ochrany zvenčí mohlo být zapotřebí. To bylo přinejmenším zajímavé.

Thor se na něj ještě pro jistotu zamračil. "Správný název pro jeho postavení by snad bylo... vazal," použil po chvíli tápání archaický výraz ze staré angličtiny. "Náš Otec má jen povšechnou představu o způsobu současného života na Midgardu a neuvědomil si asi plně, do jak zvláštního postavení..."

"Já bych ho brala," řekla Natasha s lehce zasněným úsměvem, ve kterém bylo víc nožů než teplých večeří, a hned několik hlasů jí odpovědělo možná různými slovy, ale shodným významem:

"V žádném případě!"

"To já bych ho teda nebral," podotkl Stark a Thor se na něj podíval udiveně.

"Ty samozřejmě ani nepřicházíš v úvahu. Jsi příliš nevyrovnaný."

Stark se zatvářil důstojně a odolal pokušení sjet přiměřeně vražedným pohledem všechny, kteří si dovolili se uchechtnout.

"Nejbezpečnější by bylo, kdyby zůstal tady," řekl Fury. "Mohl bych se toho ujmout."

"Jen členové týmu," zavrtěl hlavou Thor. "Ale určitě by nebylo vhodné, kdyby to byla žena. Clinte, vy - "

"Ani náhodou," oklepal se Clint odporem dřív, než stačilo doznít jeho jméno.

"Klidně to dopovím za tebe," řekl Stark. "Clint ho má plnou hlavu a celé noci by nespal touhou prohnat mu šíp mozkem. U Rogerse by měl Loki sklon zneužívat ztížené orientace v moderním světě, všímáte si, jak ohleduplně jsem to řekl? Prostě by s ním zametl. A tebe, doktore," pohlédl na Bruceho, "by vytáčel k nepříčetnosti třikrát denně jen proto, aby si s Hulkem užil nějaké zábavy. Pane Starku," poklepal si na hlavu, "již jste byl zamítnut pro duševní nevyrovnanost. Kdo zbývá? Nikdo. Za rok si přijď, Thore, se smetáčkem a lopatkou pro zbytky brášky do cely."

Thor vypadal nespokojeně. "Vlastně jsem chtěl požádat vás, Bruci. Jste čestný muž a nezneužil byste svého postavení. Pokud by se Lokimu podařilo kletbu zlomit, nemůže vám ublížit. A vaše zaměstnání umožní Lokimu poznat lidi zcela novým způsobem. Věřím, že by to našemu otci mohlo připadat uspokojivé."

Bruce zřetelně zneklidněl. Začal si mnout ruce a kdyby měl kde, přecházel by sem a tam. V místnosti ale bylo příliš mnoho lidí.

"Nejsem si jist," řekl, "skutečně nevím, jak si to představujete. Všechno ve mně vnímá Lokiho jako hrozbu. Obávám se, opravdu se obávám, že by ani nemusel využít všechen svůj um, aby probudil toho druhého."

"No co by ne," plácl ho Star po zádech, "zašpásujete si, upustíte oba páru, na troše přátelského pošťuchování není nic špatného."

Bruce začal vypadat, že přestává vnímat okolí. "Myslím, že doktora můžeme škrtnout," řekla Natasha a pohledem si zkontrolovala cestu k nejbližším dveřím. "Vidíte, co s ním dělá, když o něm jenom mluví."

"Já to zvládnu," zamumlal Bruce.

Thor vypadal nešťastně. Dokonce znovu pohlédl zpytavě na Natashu, ale Clint se naježil tak, že se o druhý pohled ani nepokusil.

"Kapitáne?"

Rogers stál nehybně s rukama založenýma na hrudi a zíral na jakýsi důležitý kus podlahy přímo před sebou.

"Thore, nenechal by se váš otec přesvědčit, že ten trest vybral tak trochu nevhodně?"

Thor nešťastně zavrtěl hlavou. "Už jsem to zkoušel. Trvá si na svém. Připadá mu to jako skvělý nápad. Pochopte," dodal skoro omluvně, "nezná vás."

"To je dneska poklona za poklonou," utrousil Stark.

"Pak to může být jedině Stark," řekl Rogers a kolem se ozvalo několik výkřiků na téma ´ty jsi se zbláznil!´ a Starkovo neméně jasné: "Přeřekl ses."

"Počkejte," pozdvihl Rogers ruce a rozhlédl se po nich jasným pohledem. "Většina z nás nemůže být s Lokim z objektivních důvodů. Pokud bychom je ignorovali, dopadlo by to tragicky a my si," pohlédl ostře na Thora, "nemáme v plánu rozhněvat bohy z Asgardu."

"To bych vám radil," zabručel Thor.

"Ujmu se toho úkolu, pokud naprosto nebude zbytí. I když se bojím, že se s Lokim dovedeme k šílenství. On je..." Rogers se nečekaně usmál. "Bůh zmatků." Otočil se ke Starkovi. "Je tu ale lepší varianta. Vaše šílenství je kompatibilní."

"To ty jsi šílenec," oznámil mu Tony s jistotou.

"Nemusíš se ani stěhovat a máš doma dost místa na ubytování," začal vypočítávat Rogers.

"Ale já všechny své ložnice nutně potřebuju! Střídám je podle dní v týdnu."

"Nerozčiluje tě, jak pořád mele, protože děláš totéž."

"Asi zvážím, jestli se neurazit."

"Zaměstnáš ho snadno nějakým ze svých projektů."

"Ani náhodou!"

"Snesete se."

"Jsem nevyrovnaný!"

"Ale předvídatelně."

"Rogersi, teď jsi mi vážně vzal řeč. Asi ti předvídatelně urvu hlavu a narvu ti ji do zadku. Tohle nejsou argumenty, ale hromada pitomostí! To mám rok spát v brnění, abych přežil prvních pět minut, kdy Loki zlomí to prokletí?"

"Neřekl jsem, že se mu to podaří!" opáčil Thor. "Vlastně to vůbec není pravděpodobné. Jen trochu, možná." Stark začal propadat lehké panice. Z pohledů kolem sebe poznal, že jeho názor začíná být ve značné menšině.

"Prohodil mě oknem," prohlásil sveřepě.

"Všechny se nás pokusil zabít," mávla Natasha rukou. "To se nepočítá."

Stark se chytil za hlavu. "Odmítám! Pro koho přesně to má být trest? Pro Lokiho nebo pro mě?"

"Loki je velice chytrý," vložil se Thor obezřetně. "Když ho vhodně zaměstnáš, bude užitečný. Musí ti být nablízku, ale není to tak, že by tě následoval jako stín."

"Ještě to tak," zavrčel Stark. Bohužel si uvědomoval, že mají do značné míry pravdu, a jeho vůle k boji tak ochabovala. Byl nejlepší variantou – to, že se k tomu došlo jenom proto, že všechny ostatní varianty byly horší, na věci nic neměnilo. Nechtěl Lokiho. Možná k němu neplanul ohnivou nenávistí, ale to neznamenalo, že by tam byla jakákoli špetka ochoty ho snášet, či dokonce sympatie.

"Odmítne mě," vykřikl skoro, když mu došlo, jak na tohle bude reagoval Loki. "Nevěřím, že by bral zrovna mě. Klepne ho pepka a budeme muset uspořádat božský pohřeb se stovkami obětovaných panen."

"Sklapni," řekl Fury. "Souhlasím, že jsi příšerná volba. Kapitáne, vaše sebeovládání je bezvadné. Ujměte se Lokiho vy."

"Ne."

"To bych taky uměl říct, prostě ne," zatvářil se Stark kysele.

"Neuměl," poplácala ho Natasha pokojně po rameni.

"Já se pozítří žením. Pro svou nastávající mám již připravený prsten s diamantem. Myslím, že by nepochopila, kdybych k němu přibalil ještě toho asgardského dárečka."

Všichni zůstali na Kapitána užasle zírat. Něco tak absurdního jako svatba...!

"A kdy jsi nás hodlal pozvat?" zajímal se Stark.

"Nehodlal," odvětil pevně Rogers. "Obřad bude malý a oběd pouze s rodinou. Zmiňuji to zde pouze proto, abych zdůraznil nemožnost zapojení své osoby. Promiň, Starku. Je to vážně na tobě."

"Tak ty to nemůžeš své ženě vysvětlit a já snad Pepper jo?" zabojoval ještě Tony.

"Pepper je Pepper. Je od tebe zvyklá i na horší věci."

"Můžeš to o chvíli odložit!"

"O rok?"

"Thore, pověz mi," promluvil už docela uklidněný Bruce, "kdyby nás Loki spatřil víc najednou, patřila by jeho loajalita všem?"

Thor trochu pokrčil rameny. "Nevím. Možná."

Tony se toho ochotně chytil. "Jak dlouhý pohled se počítá? Stačí jen takový mžik, víte..."

"Starku!"

"Mohli bychom se o něj prostřídat v případě potřeby," pokračoval Bruce, "nejspíš by to bylo snesitelnější pro něj i pro nás. Rok je dlouhá doba."

Thor se začal nadechovat k odpovědi, ale Bruce odmítavě zamával rukama. "Thore, pro smrtelníky je rok velice dlouhá doba. Ne nepřekonatelná, to jistě ne, však..."

"Clint to zvládne. Loki ho může naučit tu fintu s chytáním šípů."

"Leda pokud ho ten rok budu moct držet svázaného ve sklepě a používat místo terče."

"V žádném případě!"

"Thore, uklidni se, to byla nadsázka..."

Clint vůbec nevypadal, že by to byla nadsázka.

Fury udeřil do stolu. "Musí existovat lepší varianta než Stark!"

"Co takhle brát ohledy na moje city?" zabrblal Tony. "Ještě bych si mohl myslet, že mě taky nemáte rád."

"Anthony," zavrněla Natasha a lehce se mu opřela o rameno, "opravdu je pro tebe takovým trestem se na pár měsíců zavřít do dílny a vylézt s nějakým novým geniálním vynálezem, který změní svět? Zvlášť když tě při tom Fury nebude nutit chodit na tyhle příšerné porady?"

"Tak tomu říkám motivace," rozšířil se znatelně Starkův úsměv, objal ji a přátelsky potřepal po rameni. "Holka, ty se neztratíš." Něžně se k ní naklonil. "Zapomeň."

"Starku, vysvětli nám, kdo jiný by to měl být."

"Ať tady velký Kapitán Amerika odloží svatbu. Nebo neodkládá, co by ne, Loki se bude vyjímat skvěle, až ponese nevěstě vlečku. Když to vydržel tak dlouho, rok sem nebo tam! Rogersi, vždyť můžeš být její dědeček, není ti to trapné?"

"Nebudu odkládat svou svatbu."

Natasha se překonávala. "Chlapeček nebo holčička?" usmála se.

Rogers strnul a Stark se zachechtal. "Tak náš ctnostný Kapitán Amerika čeká nemanželského - "

"Radši buď ticho," poradil mu Clint a lehce pobledlý Rogers zahuhlal něco o oslavách vítězství.

"Co nechat vychladnout hlavy a domluvit se až ráno?" nadhodil Bruce.

"Můj bratr trpí," potřásl Thor hlavou. "I asgarďané musí spát. Čím dříve, tím lépe."

"Clinte!"

"Ne. Donutil mě zabít desítky lidí."

"A mě prohodil oknem!"

"No a? Spousta z nás by tě ráda prohodila oknem!"

"Dost," prohlásil Fury rázně. "Tohle je stále dokola. Argumenty jsme vyslechli. Nerad to říkám, ale zdá se, že jediným řešením je opravdu Stark."

"Já odmítám."

"Ber to jako rozkaz."

Starkova tvář ztvrdla. "Já od vás rozkazy nepřijímám, Fury."

"Jsi součástí týmu - "

"Jsem ochoten s vámi spolupracovat. Ne tancovat jak pískáte."

- Pokračovat -