Jak už bylo řečeno, Tony byl v mnoha věcech jako slon v
porcelánu. Leželi vedle sebe v posteli: nedotýkali se. Tedy Loki ležel s rukama
za hlavou a díval se do stropu a Tony vedle něj seděl opřený o polštáře a s
tabletem v ruce. Najednou z něj vypadlo něco, na co se chtěl zeptat už od
včerejší noci. Nejspíš sám do poslední chvíle nevěděl, že se zeptá, až bylo
pozdě vzít to zpět, nebo alespoň lépe volit slova.
"Loki... jak to bylo s tebou a s Chitauri?"
"Víš o všem podstatném."
"Ohledně toho, o čem jste mluvili s Natashou..."
V místnosti jakoby se ochladilo. Ne jakoby, ale doopravdy, to už vlastně
věděl.
"Opravdu bych rád věděl, jak to bylo."
Loki se z naprostého klidu naštval rychle a rovnou do běla. "K čemu ti budou takové podrobnosti?" zasyčel zlostně.
Najednou už neležel, ale stál vedle postele. "Jak jsem řekl - byli
dostatečně přesvědčiví."
"Neznělo to jako úplně dobrovolná dohoda - " začal
opatrně Tony, ale Loki už byl naježený jako dikobraz.
"Co se změní, když ti to budu vykládat všechno slovo od
slova? Bude snad něco jinak? Jak jsem se rozhodl víš, že to bylo mé svobodné
rozhodnutí jsem vlastními slovy stvrdil, následky znáš podrobně. To jediné je
podstatné."
"Loki, ale je obrovský rozdíl, jestli - "
"Žádný rozdíl!" zařval Loki vztekle. "Jak
ubohý pojem cti na Midgardu vládne, jestli nerozumíš mým slovům!"
Tony nebyl z těch, kteří by na sebe nechali dlouho křičet.
"Chci to jenom pochopit!" vykřikl.
Loki si pohrdavě odfrkl. "Nic nemůžeš pochopit,"
řekl znechuceně. "Jsi jako dítě, které si myslí, že když rozpitvá zvíře,
pronikne do podstaty jeho duše."
"Tak mi to vysvětli," řekl Tony co možná klidně.
"Prosím."
Loki vypadal, že je mu celá situace silně proti srsti. "Nedlužím
ti žádné vysvětlení," řekl ostře. "Jestli potřebuješ alibi pro city, které ke mně chováš, najdi si něco lepšího, než že se budeš pokoušet ze mě
dělat hrdinu. Oni chtěli teserakt. Já chtěl Zemi. Byli jsme si vzájemně
užiteční. To je vše." Jediným pohybem strhl přikrývku ze svojí poloviny
postele, hodil si ji kolem ramen a demonstrativně se uložil na zem, takže na
něj Tony ani neviděl. Byl za to v té chvíli vlastně i vděčný. Tohle byla pořádná
studená sprcha.
´Ne že bych si ji nezasloužil,´ pomyslel si ještě, ´a ne že
bych ji nepotřeboval.´
Bylo to hořké usínání a když se pak v noci napůl probudil,
rozechvělý a s bušícím srdcem, do hořkého se přimíchalo sladké, když ucítil
trpělivé Lokiho ruce, jak ho beze stopy hněvu balí do náručí. V neurčitém
polospánku, ve vzácně jasné chvíli, která přichází tehdy, když člověk sám sebe na chvíli zapomene obelhávat, si uvědomil, že pro Lokiho jeho poblouznění nebylo nic nového
- věděl to dřív než on, nejspíš už ve chvíli, kdy ho poprvé políbil, a už tehdy
si ho neváhal za to dobírat. Natasha to také věděla, došlo mu ještě. Dokonce
nejspíš i Thor, sakra. Všichni to berou jako prostý fakt, ze kterého netřeba
dělat vědu, jenom on sám se v tom zmateně plácá.
Usnul s jistotou, že nikdy nebyl až po uši v tak nesmyslné situaci. A ještě to neměl na koho svést.
w w W w w
"Ty jsi prostě kluk!"
"Ne, to ty jsi kluk."
"Z nás dvou? Rozhodně ty."
"Jsem o stovky let starší!"
"Ale já mám šedivé vlasy. Hele."
"To bych uměl taky. A všechny."
"Vtip je v tom, že já je mám sám od sebe."
"Nesmyslná debata. Jsi proti mě kluk."
"Je mi líto. Stačí jediný pohled - ty jsi tu za
mladíčka."
Stáli proti sobě jako dva nasupení kohouti.
"Jak vlastně tohle vzniklo?" zeptal se Tony s
jistými rozpaky po dlouhé vteřině ticha.
"Už ani nevím," pokrčil Loki rameny. "Snad že
jsem se ohradil proti tvému tvrzení, že mi nerostou vousy?"
"A rostou?"
"Nechci, aby mi rostly."
"Vždyť to říkám."
"Omlouvám se, že přerušuji vaši intelektuální
debatu," vložil se Jarvis hladce, "ale máme návštěvu."
"Někoho, koho chci vidět?" zeptal se Stark
obezřetně.
"Nick Fury, pane."
"Tenhle Nick Fury," zabrblal Stark nespokojeně.
"Asi tomu neunikneme. Promluvíš s ním?" otočil se k Lokimu.
"Jestli je to tvé přání," pravil Loki prkenně a
Tony se ušklíbl.
"Však ty by sis našel způsob, jak se tomu vyhnout,
kdybys chtěl... ale navrhoval bych to přetrpět. Jinak ten chlap nedá
pokoj."
"Mám si nechat narůst plnovous, abych působil
důvěryhodněji?"
"To snad ani nebude třeba. Fury by na mě mohl zavolat
sociálku."
Loki stále ještě dumal nad posledními Tonyho slovy, když
vevlál Fury ve svém nezbytném černém kabátě (Stark byl přesvědčený, že v něm má
zabudovanou klimatizaci) a bez vyzvání se rozvalil na pohovce.
"Tak co mi k tomu můžete říct?"
"K čemu?" zeptal se bezelstně Stark.
"Proč sociálku?" zeptal se Loki.
Furyho pohled zesklovatěl. Po chvíli pronesl do vzduchu
krátkou řeč na téma, že nikdy nepochopil, proč se za účelem uklidnění
doporučuje počítat do deseti, protože například on se jenom o to víc vytočí, a
to bez ohledu na číselnou soustavu nebo jazyk.
"Na tu tlustou složku, o které jsme mluvili minule,
Starku. Kterou jsi slíbil prostudovat. Sférické anomálie? Možnost útoku přes
portály?"
"Tak tuhle tlustou složku! Promiň, Fury, měli jsme jiné
starosti. Jarvisi?" Obklopen modrými obrazovkami začal se rychle probírat
jednotlivými grafy a tématickými kapitolami. "Hm hm hm... tohle dělal
někdo, kdo má mozek v hlavě, myslel jsem, že se Bruce vrátil mezi své indiánky?
Loki, na tenhle kousek by ses měl podívat. Dobrá, přírodní jev to opravdu
není... četnost se skutečně zvyšuje, nebo jste zapojili citlivější - aha, tady
to je."
"Jarvisi, převeď jednotky," řekl Loki, sotva se
porozhlédl po přidělených datech.
"Jaké jednotky?" otočil se po něm Stark
nesoustředěně.
"Předpokládal jsi, že v Asgardu také měříme v mílích,
litrech, ampérech a kaloriích?"
"Hm? No hlavně že máte s Jarvisem jasno... ještě tohle
by tě mohlo zajímat."
Fury, ve skutečnosti velice trpělivý a s dostatkem vyhrazeného času, si zcela samostatně došel do kuchyně pro kafe a cestou si rovnou ukrojil
z pečeného selete, které stálo bůh ví proč na jídelním stole s lehce
překvapeným výrazem ve tváři. Ještě mu zbývalo nejmíň půl hrnku, když se z
obýváku ozvaly nějaké Starkovy frustrované výkřiky a pobavené Lokiho odpovědi o
mnoho decibelů tišší. Odložil talíř a šel se podívat.
"Nemůžeš jen tak říct ´to znám´, to není vědecký
důkaz!"
"Když vyjmenuji řadu asgardských moudrých, co ti ta
jména řeknou?"
"Můžeme najít pozemský ekvivalent - "
"Těžko. Jste pozadu asi jako pulci. Nebo
macaráti."
"Nejsi tak obeznámen s pozemskou vědou, abys mohl tohle
tvrdit."
"Pozemské vědě chybí jedna velmi důležitá součást, bez
které se macaráti dál nehnou."
"To už jsme zase u magie?"
"Vy nejste."
Stark nasupeně zafuněl. Zatímco pobíhal okolo, Loki uvolněně
stál na místě a očividně se dobře bavil.
"No dobrá. Loki tvrdí, že o nic nejde a nemáme si toho
všímat. Země není ohrožena ani ovlivněna."
"Což mi stejně nebudete věřit a na úrovni vaší vědy si
to nemůžete ověřit."
"Takže jste tu, Fury, úplně zbytečně."
"I když samozřejmě doufám, že vám moje sele
chutnalo."
"To už tam máš další sele?"
"Potřebuji doplnit energii."
"Loki odmítá předložit jakýkoli exaktní důkaz."
"To je poněkud tendenční prohlášení - "
Fury se díval z jednoho na druhého jako při tenise a upíjel
svou kávu. Byla lepší než na základně, i když své nepochybně udělala kostka
cukru, kterou si mimořádně dopřál v zájmu soudržnosti svých nervů.
"Mohu vám říci jenom tolik," pravil nakonec Loki
blahosklonně, "že to, co pozorujete, se Země nijak netýká. Není to tak, že
by se někdo dobýval sem - jenom jde okolo, prochází jinou dimenzí. Dost možná
ani nezaregistroval, že mu nějaká Země stojí v cestě. Skutečně máte štěstí."
Úsměv jako by se ještě rozšířil. "Tuším, že chcete namítnout něco o
nedostatku astronomických pozorování, která by takové prohlášení potvrdila.
Nemyslel jsem tím, že by kolem prolétala kosmická loď. Je to
záležitost portálových průvlaků."
"Červí díry?"
Loki pohlédl na obrazovku, kam mu Jarvis přičinlivě
přistrčil definici. "Řekněme," připustil značně neochotně. "Pro
momentální potřeby. Červí díry se možná mají k vesmíru asi jako portálové
průvlaky ke sférám." Pohlédl na oba nespokojené muže. "Nezačnu
studovat pozemskou fyziku jenom proto, abych vám dokázal srozumitelně
vysvětlit, že Zemi nic nehrozí," vyhlásil jednoznačně. "Zvlášť když
by to stejně nebylo nic platné."
"Protože macaráti."
"Přesně tak."
"Kdo prochází a okopává plot, může ho omylem
prokopnout," řekl Fury.
Loki začínal vypadat mírně netrpělivě. "Při silách,
jaké se tam venku pohybují, by vám to bylo stejně jedno," řekl.
"Takto četné a takto snadno pozorovatelné poruchy znamenají... červa a
botu," ušklíbl se a Fury mu oplatil kamenným pohledem. Nechtěl se v zájmu
všech přítomných vracet k událostem Lokiho pobytu na základně.
"Nezbývá vám beztak než mi důvěřovat," nasadil
Loki svůj podmanivý úsměv, "neohrozil bych přece jedno ze svých
království."
Fury si odkašlal a Tony usilovně hleděl jinam, aby se při
pohledu na jeho konsternovaný výraz nezačal smát.
O něco málo později, zatímco sledovali odlétající quinjet s
Furym na palubě, se Stark zeptal na něco, co v sobě dusil už hezkou chvíli.
"Kdo prochází okolo - a kam? To je ten útok na Asgard, o kterém jsi
mluvil?"
"Ano," přikývl Loki a úsměv mu zmizel z tváře.
"To je útok na Asgard."
"Mravenec a bota?"
"Asgard není mravenec, Starku. Ubrání se. Je mnohem
silnější, než si dokážeš představit."
"Přesto bys ho měl varovat."
"Ještě je čas. Cesta, kterou se ubírají, je skrytá
Heimdallovým očím, ale spletitá a zdlouhavá."
Stark nepřesvědčeně zavrtěl hlavou. "Připadá mi to jako
šílený risk."
"To, co jsem řekl o Zemi, platí o Asgardu
tisícinásobně. Neohrozil bych své království. Nechci panovat spálené
zemi."
Stark odlepil oči od obzoru a zahleděl se na Lokiho. "A
když dojdeš k názoru, že tvůj boj je marný a na trůn nikdy nedosáhneš, co
potom? Jsou tací, co raději zničí to, co nemohou mít..."
Loki na něj dlouze pohlédl se zcela nečitelným výrazem ve
tváři.
A pak se prostě otočil a odešel.
Žádné komentáře:
Okomentovat