Možná už si Loki navzdory všem starostem začíná uvědomovat, že našel skutečně oddanou poddanou... nebo ještě ne? :-)
A hlavně, mé milé, milé, milé čtenářky - obrovské díky za všechny vaše komentáře. Zabírají líp než kafe, a že v těchto pošmourných dnech povzbuzení třeba. :-)
V jednom jsem měla jasno: chtěla jsem znovu vidět Lokiho. Třeba by mohl zajít jen tak pro něco na zub, nebo si vyzvednout zásoby na výpravu, cokoli, přicházela sem k nám spousta lidí. Byla jsem si jistá, že by se mu tady v kuchyni líbilo. Zdánlivý chaos, ale dokonale sladěný a cílevědomý - a taky to tu hezky vonělo.
„Tady se vaří pro celý zámek?“ zeptala jsem se proto při nejbližší příležitosti u společné svačiny naší kuchyňské směny; připadala jsem si hrozně nápadná, protože takhle ptát jsem se mohla samozřejmě jen z jediného důvodu, ale všechna děvčata se taktně tvářila, jako by to byla docela obyčejná otázka.
„Kdepak, královská rodina má vlastní kuchyni," odpověděla Johana, má dobrá víla i bachař v jednom, a výmluvně mi přistrčila nůž. Trvala na tom, že musím přestat jíst rukama, ale byl to trochu nebezpečný nápad, pro moje prsty rozhodně.
"My máme na starosti služebnictvo a vojáky, kteří jsou právě ve službě,“ doplnila jedna z dívek.
"Všechny kuchyně ale spolupracují při hostinách," řekla další. "Jen počkej! Jestli si myslíš, že je tu kolem oběda zmatek, tak si ani nepředstavuj, co tě čeká při hodokvasu."
Přejedeně jsem si odfoukla a zauvažovala, jestli by bylo hodně nezdvořilé dát si přídavek ze společné mísy uprostřed stolu. Byla
jsem trochu zklamaná, že nic z toho, čeho se dotknu, se až k Lokimu nedostane, ale už jsem se pomalu začala smiřovat s tím, že je mi vzdálený a
cizí. Možná se nacházíme svým způsobem pod jednou střechou, ale ve
zcela odlišném světě. Donášely se ke mně jen drby -
opatrné, protože jsem přeci jen byla nová a těžko se přede mnou mohl
někdo víc rozpovídat. Přesto jsem se z různých zmínek a náznaků dozvídala ledacos o Asgardu a
způsobu, jakým fungoval, o Ódinovi a jeho synech, o královně. Takže
jsem se dozvěděla i to, že Loki se nedávno těžce provinil, Ódin byl na něj
tak rozzlobený, že si ho dokonce nechal předvést v okovech, a teď
ho posílá plnit ty nejnebezpečnější úkoly, aby si to zase vyžehlil. To mi
přišlo vcelku logické, i když mě příšerně zajímalo především to, co
Loki mohl provést tak strašného. Zvlášť když se to prý týkalo Midgardu.
Nemusela jsem ale čekat nijak dlouho, než
jsem ho znovu spatřila. Ve skutečnosti uběhly asi jenom tři dny, kdy
náhle vletěl do kuchyně a štěkl:
„Ty jsi přeci pozemšťanka!“
Jen jsem se leknutím zajíkla. Vážně si vybral mimořádně špatnou chvilku.
„Pane,“
postavil se Alcazar, který dosud zkoušel, co vydrží lavice z masivního
dubu. (Trochu skřípala, ale držela se statečně.) „Mohu pro vás něco
udělat?“
Loki na něj přenesl pozornost. „Vy ne,“ řekl. „Ona. Kovář duší potřebuje ochutnat pozemské krve.“
Po těch slovech ze mě veškerá krev rázem vyprchala.
„Jistě,“ sklonil Alcazar nepatrně hlavu. „Stejně už tu končíme.“
Loki
s pozdviženým obočím přelétl celou scénu, jako by mu teprve teď došlo,
že stojím na koberečku před vrchním kuchařem a jeho zástupci.
„Copak,“ prohodil pobaveně, „máš průšvih? Krájíš mrkev nakřivo?“
„Neustále schovává jídlo, pane,“ řekl Alcazar omluvně. „Každou chvíli nacházíme další skrýše.“
„Nu ovšem,“ řekl Loki trochu pohrdavě. „Bývalý otrok, navždy otrok. Měla bys rychleji odhazovat staré zvyky.“
V rozpacích jsem se ošila. „Neberu nic, co by nechtěl někdo vyhodit,“
zahuhlala jsem. „Je to škoda...“ Ne, nic jsem tím nevylepšila. Pochopení v
jejich tváři smíchané se soucitem, o to jsem vážně nestála. Jen jsem se
chystala poučit, abych své skrýše vybírala lépe, ale tohle se určitě
neobejde bez přednášky a dozví se to všichni – copak mám naději jim to vysvětlit? Otroci dostávali pečlivě vypočítané dávky s
ohledem na potřebné kalorie. Že byla jen stěží zohledněná skutečnost, že
směny netrvaly běžných šest, ale dvanáct i více hodin, byla jedna věc.
Že se první najedli ti nejsilnější, samozřejmě na úkor slabších, druhá. A tady jedli všichni, pořád, kolik jen
chtěli, jídlem se strašně plýtvalo. Nedokázala jsem si na to zvyknout.
„Jdeme,“ řekl Loki. „Můj čas je vzácný a ještě v noci musím odjet.“
„Pane,“ odpovědělo mu několik hlasů a úklon.
Ještě
jsem po nich vrhla výmluvný pohled, kterým jsem sama nevěděla, co
všechno chci říct, a už jsem šlapala pěkně dva kroky za Lokim. Šlapala a
občas popoběhla, aby mi moc neutekl. A o chvíli později už mu dokonce
popobíhala po boku, když mi netrpělivým gestem ukázal, že mám jít vedle
něj.
„Mladé dívky ze šlechtických rodin občas vyrážejí
na zkušenou a navštěvují další světy Yggradsilu, na chvíli,“ řekl náhle a
já honem uvažovala, jak souvisí se mnou. Moc mi to nešlo, snad proto,
že bylo nečekaně náročné mít Lokiho tak blízko. Byl působivý a hezký a
šel z něj strach, protože v sobě neměl všechny ty ohledy, tolik vlastní
místním... arogantní, to bylo to hledané slovo.
Pravý princ.
Bylo snadné k němu vzhlížet.
„Zpočátku se zdálo, že se jen příliš dobře baví a zdržely se o své vůli. Zjistil jsem však, že jim zřejmě přebývalo sebevědomí a scházela soudnost, protože se na Midgardu nechaly nalákat do pasti. Otec
mi dal za úkol je přivézt zpět, vyhnout se placení výkupného a
vysvětlit únoscům, že takové věci se Asgardským občanům nedělají.“
Krátce na mě pohlédl. „Ano, pane,“ řekla jsem, abych dokázala, že dávám pozor.
„Na
mé námitky, že na své vojáky obětoval nepatrnou část své pokladnice bez
váhání, odvětil, že instituce otrokářství je stará jako vesmír sám a je
kvantitativně odlišná od náhodné sebranky žoldáků, která unese slabé
ženy jenom kvůli výkupnému.“ Trochu se ušklíbl. „Něco nejasného?“
„Všechno jasné,“ hlesla jsem.
„Opravdu?
Neříkej. Den mi trvalo je najít, druhý odhalit, jak funguje
zabezpečovací zařízení. Obejdu skoro všechno, ale mají tam i detektory,
nechť se Stark smaží v pekle na věky věků, které by ve mně odhalily
asgarďana. Právě jsem přišel na to, že si budu moci s patřičným vzorem
vytvořit štít.“ Zastavili jsme u jakýchsi dveří a Loki na ně položil
dlaň. Bylo to tak nenáhodné a pečlivé gesto, že bylo okamžitě jasné, že
musí mít nějaký konkrétní smysl.
„A proto potřebujete mě,“ ujistila jsem se. „Budu ten vzor.“
„Chytrá
holka. Abys věděla, celé ti to tu tak obšírně vyprávím jen proto, že,“ s
jistou námahou začal tlačit do dveří, „musíš projevit souhlas s dotekem
Kováře duší a pokud to nevyjde a štít nevytvořím, doprovodit mě na Midgard. Vzhledem k povaze úkolu,“ dveře vyjely nečekaně nahoru a Loki pod
ztrátou váhy málem upadl na zem, „by bylo dobré projevit i s tímto aspektem
patřičně nadšený souhlas.“
„To je samozřejmé,“ řekla jsem. „Ráda pomůžu.“
„Ne
tak rychle. Kovář duší bude jenom mírně nepříjemný, ale tam dole můžeš
přijít o život. Nevím, co si pamatuješ ze své staré dobré vlasti,“ Loki
přejel rukama po nějakých panelech rozestavěných podél zdi a před námi
se rozsvítilo, „ale lidé jsou příšerná sebranka – lehni si sem.“
Zula
jsem si boty a lehla si na lehátko, které mi ukázal. Bylo to podivně
intimní, ležet před ním, zvlášť když začal nastavovat cosi na
poloprůhledných panelech a stál tak blízko, že kdybych jen maličko
natáhla ruku, dotkla bych se jeho kabátce. Udělala jsem to. Jen špičkami
prstů docela nepatrný dotyk, který nemohl ucítit. Zrychlil se mi dech.
Loki na mě shlédl a v očích mu pobaveně problesklo.
„Všeho
do času,“ řekl a ta slova mi projela podbřiškem ve vzrušené vlně. Až
jsem z toho překvapeně zajíkla. Nečekala jsem, že na mě bude mít takový
vliv! Sice se mi hodně líbilo to, co se mezi námi odehrálo v té lodi,
ale nedoufala jsem v pokračování. Zdejší ženy byly příliš krásné a já
opravdu vypadala poněkud vyhuble a... ale třeba se mu zrovna tohle líbí?
Tak to bych měla rychle omezit ten půl tucet svačinek mezi obědem a
večeří, nebo svůj něžný dívčí vzhled rychle ztratím.
„Začínáme,“ vyrušil mě z představ, které se rychle dostávaly na hranici mravnosti, Lokiho hlas. „Lež klidně.“
Ležela
jsem klidně a pozorovala ho. Byl krásný, když se zamyšleně mračil nad
průsvitnými obrazovkami pokrytými údaji. Líbily se mi jeho vlasy,
třpytící se oči, netrpělivá, a přesto elegantní gesta. V jeho blízkosti,
když už jsem se měla čas trochu uklidnit, se mě zmocňoval neuvěřitelně
podivný pocit naprosté odevzdanosti, bylo to podmanivé a vzrušující.
Což bylo naprosto v pořádku. Už mi vysvětlili, že on je vlastně také bůh.
Vážně
štěstí, že jsem ležela, protože s myšlenkou, koho mám na dosah ruky, a
kdo byl svého času ještě blíž než na dosah ruky, by se mi asi podlomila
kolena. Skutečnost, že tohle celé je vlastně součást záchranné mise, mě zajímala jen velmi okrajově.
„Hotovo,“ řekl tiše po nějaké době.
„To už bylo ono?“ řekla jsem a pomalu se posadila, jak jsem stále čekala nějakou zradu. „Vůbec to nebolelo.“
„Proč by mělo?“ odvětil Loki a sotva se ohlédl.
„Říkal jste, že potřebuje ochutnat lidské krve...?“
„Stalo se. Má bystrý zrak.“
V
duchu jsem si povzdechla. Dobrá, tak se nevyznám ve zdejších
technologiích. Proto na mě přeci nemusí koukat jako na úplného hlupáka? I
když jím shodou okolností samozřejmě jsem, protože jsem vlastně
nevěděla nic o ničem. Jen jsem dost obstojně uměla obsluhovat důlní
stroje, protože se to za ta léta nedalo neokoukat.
Loki vypadal zabraný do práce a já nerozhodně přešlápla.
„Mám odejít... pane?“
„Běž,“ souhlasil roztržitě.
„Ale
také bych mohla zůstat,“ řekla jsem a spotřebovala na tu větu veškerou
odvahu do posledního zrnka. Loki odtrhl pohled od toho něčeho, co dělal,
ať už to bylo cokoli, a pohlédl na mě.
„Proč bych měl chtít, abys tu zůstala?“ zeptal se zvolna.
Už chvíli jsem usilovně žmoulala sukni. Teď jsem ji chytla pevněji a trochu povytáhla.
„Jsem
vaše pokorná služebnice,“ řekla jsem a hlas se mi klepal hrůzou, že si
tu dovoluji dělat návrhy někomu takovému. Jenže představou, že se mě
Loki dotkne, touhou po jeho doteku, po tom pocitu, že do mě vstupuje, se
mi tělo jenom tetelilo vzrušením. „Toužím svému pánovi vyjádřit
vděčnost jakýmkoli způsobem by si jen přál.“
„Skutečně?“
Teď už mi patřila jeho plná pozornost. Cítila jsem, jak se mi zrychluje
tep, a když přistoupil těsně ke mně, už jsem se nedokázala snad ani nadechnout. Byli
jsme od sebe tak nepatrný kousek, já s tváří zdviženou k jeho, on tak
vznešeně shlížející ke mně dolů. Ale nedotýkali jsme se nijak, ještě ne.
To až za okamžik, když mě náhle uchopil, otočil k sobě zády a opřel o
stůl. Vzápětí už jsem ucítila jeho ruce pod sukní – neuvěřitelně
vzrušující pocit jeho chladných rukou a látky klouzající po kůži, vědomí
jen napůl odhaleného – a trochu jsem se rozkročila, aby ke mně dobře
mohl. Za nepatrnou chvíli se už dobýval dovnitř, byla jsem tak vzrušená,
že vklouzl do mého hájemství snadno a hladce, hladově a dobyvačně,
rukama mi svíral boky a pohyboval se s bezohledností a naléhavostí,
které jsem se nedokázala nasytit. Tentokrát žádná péče o mé blaho, byla
jsem jen věc, nástroj, hračka – a byla jsem si jistá, že po ničem nikdy
nezatoužím víc.
Jeho pohyby náhle ztratily na
plynulosti, s hlasitějším vydechnutím vyvrcholil v několika silných
přírazech, jeho tělo zvláčnělo a na chvíli jako by se vzdal všech sil,
když se mi napůl zhroutil na záda a jeho ruka se opřela o stůl vedle mé.
Cítila jsem teplo jeho paže opřené o svojí, jako uhranutá se dívala na
tu světlou kůži hřbetu jeho ruky a prstů.
Ale to byl
jen okamžik. Vyklouzl ze mě, látka šatů mi opět sjela podél nohou k
zemi. Cítila jsem v sobě jeho teplé vlhko a musela jsem sklonit hlavu,
aby nemohl zahlédnout, jak šíleně se usmívám.
„Běž už,“ řekl. „Mám práci.“
Znovu
jsme stáli proti sobě, oba oblečení, jako by se ani nic nepřihodilo.
Kéž bych mu mohla padnout k nohám a říct mu, jak moc pro mě znamená!
„Děkuji,
pane,“ řekla jsem a hlas asi prozradil to všechno, co jsem nechtěla
dávat najevo, protože se trochu uchechtl a pokývl ke dveřím. Vyběhla
jsem ven. Chtěla jsem jen jediné – zašít se někam sama a udělat si dobře
se vzpomínkou na Lokiho doteky. Dosud se ve mně všechno tetelilo
rozkoší a napůl jsem se vznášela –
„Tady tě máme,“
zazněl těsně vedle mého ucha hlas, který jsem možná poznávala, ale zášť v
něm byla něco nového a děsivého. „Naše cizácká holčička.“
Nadskočila jsem leknutím a prudce se otočila ke Gredlymu. „Ty přeci také nejsi zdejší,“ řekla jsem slabě první, co mě napadlo.
„To
nejsem,“ odvětil, pohled upřený do mého, v té chvíli podobný spíše hadu než člověku. „Přivedl mě Loki, stejně jako tebe, pouhou náhodou, kterou
jsem tehdy považoval za šťastnou. Byl jsem tu první a přesto jsi to ty, z
koho cítím jeho pach...“ Naklonil se blíž a já ustoupila.
„Nech mě být,“ řekla jsem už rozhodněji.
„Ale
ne! Nechápej mě špatně.“ Pokusil se o úsměv. „Už dávno po něm toužím,
nesmírně, víš, opravdu toužím...“ To jsem dokázala pochopit. Náhle mi ho
bylo líto. „Proč bychom nemohli získat oba? V tobě je touha, já ji mohu
utišit a přitom ochutnat jeho, konečně...“
Nebyl to
úplně špatný návrh. Mohla bych si představovat, že je to Loki, kdo se mě
dotýká, mohla bych si říct o ledacos z toho, co jsem možná chtěla a co
mi Loki nejspíš nikdy nedá. Jen při té představě mnou projelo teplo.
Jenže Gredly vypadal příliš zběsile, příliš nevypočitatelně. Nepřipadala
jsem si s ním v bezpečí ani tady, natož někde v soukromí.
„Ale
já nechci,“ řekla jsem rozhodně. Tvář se mu zkřivila zlobou a hmátnul
po mně rukou podobnou pro tu chvíli spíš pařátům. Uskočila jsem a pak se
rozběhla pryč. Nepronásledoval mě, ale stejně už jsem nechtěla být
sama. Vrátila jsem se do kuchyně, kam už mezitím nastoupila noční služba, a dívala se,
jak hrají karty, dokud jsem s hlavou složenou na rukou neusnula. Že
místo barevných symbolů mám před očima jenom svého prince, určitě nikdo
nepoznal.
Tak to je dobrá takhle naznačit že chce sex:) ale pořád ho má jako zachránce, vzhlíží k Lokimu
OdpovědětVymazatTo sem zvědavá jak se s tím srovná až jí zklame.
Přece jen jeto bůh klamu
Už se těším na další dílek
VEL:
OdpovědětVymazatto jsem zvědavá, co z toho ,,vyleze,, každopádně v rámci svých zvyklostí každopádně vidim, že Loki opět využije zase jednu slečnu ke všemu co bude třeba a pokud ona nabízí i své jisté služby, co by nebral..známe chlapy.....Loki a'la 50 odstínů šedi:-). Těším se na pokračování a co se vyklube z toho potvořáka Gredlyho
Očekávám, že v příští kapitole bude jejich první rande na Zemi! :-D Kolikrát ji Loki stihne zachránit? Předpokládám, že asi tak dvakrát. :-D
OdpovědětVymazat,,Pokorná služebnice".... to musí být rajská hudba pro Lokiho uši.
Jestli na ní ten šmejd sáhne, zapřísahám tě, poštvi na něj Lokiho! Sice jí nemiluje, ale v jistém ohledu mu patří! A on se o své věci nedělí! :-D
V jistém ohledu jsme my všechny pokorné služebnice Lokiho :) Přiznej se, kdyby za tebou přišel a chtěl po tobě malou laskavost (teď nemám na mysli sex, ale prostě malou prosbičku), vyplnila by jsi to bez váhání :D
VymazatSamozrejmě, že ano.
VymazatTo já bych před Lokim prchala jak jelen. Jooo kdyby to byl Loki třeba od Alice, to bych možná zaváhala, ale na ty svoje - jedno kterého - bych si dávala sakra pozor :-D
VymazatPáni, až tak, jo? Vypadá to, že tady je někdo ne zamilovaný, ale posedlý.... Kdyby vyrůstala na Zemi, stala by se předsedkyní obrovského Lokiho fandomu, jeho plakáty vylepené všude v pokoji, plný telefon jeho fotek a obrázků, povlečení s Loki, oblečení.... Zachází to trošku daleko, navíc se nám z dívčiny vyklubala tak trošku masochystka, která to ráda tvrdě... "Zezadu, za vlásky, natvrdo a bez lásky..." To máme napsaný ve škole na dveřích od záchodů :D Sem si na to vzpomněla :D Každopádně ten Gredly bude ještě větší maniak než ona..... "Tobě to udělá dobře a já ho ochutnám..." Bože, to už je pořádně zvrhlý! A ještě jak to zvažovala, "mohla bych si představovat, že je to Loki, že se mě dotýká...." zvrhlost nejvyššího stupně. Vypadá to, že holka má soka, pěkně nebezpečného a šíleného... Holt Loki asi není moc na chlapečky, Gredly.... ne v téhle realitě a povídce, zkus si skočit do nějakého slashe, tam ti to třeba půjde líp... I když teda nezní jako nějaký superbalič. No jo, Loki a jeho fanklub! Neodvažuju se si představit co by se stalo, kdyby se Loki dostal nějak na Zemi a procházel se po ulici, to by se moc dlouho neprocházel, nalepily by se na něj fanynky a i když je bůh, i on by po takovém zásahu a šoku skončil v nemocnici :D Jsem zvědavá, kolik ozdravného sexu si užijí na Zemi... nebo že by se jí do té doby zvládl Gredly nějak zbavit? :D
OdpovědětVymazatAnnaliesen: zatím mu ta holka za klamání ani nestojí - což jí dává zajímavé možnosti. Na koho si nedává pozor, ten se může dostat hodně blízko ;-)
OdpovědětVymazatVel: zatím se zdá, že se ochotně využívají vzájemně :-D 50 odstínů jsem nečetla, ale podle toho, co o tom vím, tam možná jisté prvky odpovídají... :-)
Catrina: pozor, spoiler: ano, v příštím díle se ocitnou na Zemi... jen to asi nevyjde tak úplně podle plánů :-D
Miss Baka: lépe bych to nenapsala :-D Varovala jsem vás, ne? O:-) Ale kdyby vyrůstala na Zemi, nejspíš by byla trapně normální ;-)
To jako nevím, jednou Lokiho fanynka, navždy Lokiho fanynka, v každém prostoru i čase, jakémkoli paralerním vesmíru i životě :D
VymazatPíšeš super povidky vždycky jsem z nich tak nadšena že se nemužu dočkat další kapitoly :-)) a hlavne mají dobry konec :-)) to ja rada.
OdpovědětVymazatOpět okolo půlnoci, já se sem snad jindy nedostanu :-) Gredly je mi nesympatický, měla bys ho odstřelit :-) To mě zajímá, co bude dál, zřejmě půjdou spolu dolů na Midgard. Jako námět dobrý, Loki je super, jen ona je moc submisivní. Chápu, byla otrokem hodně dlouhou dobu, ale tím, že přežila a že měla šanci být mezi asgarďany - otroky bych spíš čekala někoho, kdo nebude jako ona, tak poddajná, pokorná... Navenek ano, ale uvnitř bych čekala někoho s velkou silou odporovat, chytrostí vůlí přechytračit, protože ona přežila otroctví a je to jen pozemšťanka Zatím je na mě moc unylá, takové šťěňáko, které přiběhne a podrží a kdyby mohla leží mu u nohou. Ani Loki mi nepřijde, že by ho takové ženy moc zajímaly. Jen tenhle můj výplod prosím neber špatně, to mě tak napadlo, když jsem četla dnešní díl.
OdpovědětVymazatA úplně OT, konečně jsem zaregistrovala, že vyšlo DVD Avengers 2, takže jsme ho rychle běželi koupit a pak jsem projížděla youtube a... já se zamilovala. Nechápu to, ale dostaly mě videa - Clint Barton + Quicksilver. Nenavnadilo by tě to třeba na příští téma? :-D
Anonymní: děkuji ti ;-) Konec mít budou, to zase jo. Jestli dobrý, v tom se, nevím proč, občas nějak se čtenářkami nemůžeme shodnout. :-D
OdpovědětVymazatSun: mohla by třeba Gredlyho rozemlít do karbanátků, protože ono co jinak s mrtvolou, že áno :-D Že je taková pasivní... holt je. Někdo přežije odhodláním, někdo tím, že proteče jako med. A Lokiho koneckonců opravdu zatím (?) nezajímá. To, že je to ichforma, přeci neznamená, že hrdinka musí být nutně sympatická O:-) Musíš to ještě pár dílů vydržet, třeba nám holka dospěje :-D
Díky za zprávu, konečně to bude ke stažení v dobré kvalitě :-D (Teda, originálku strčím do šuplíku taky, však by bez toho chudák Marvel zkrachoval, ale stejně pak koukám přes počítač :-)) S takovými páry je to těžké, obvykle mě na ně nastartuje až to, že si na ně něco dobrého přečtu. Uvidíme :-)
JJ, do karbanátků a servírovali by to na královské hostině :-)
OdpovědětVymazatTo je jedno, já jsem nenáročná, tak třeba Clint + někdo jiný :-D. Hlavně, aby bylo dostatek Hawkeye.
A ještě jednou OT, včera jsem na youtubu zahlédla, jak "opravdu" zemřel Quicksilver. Jestli jsi to ještě neviděla, doporučuji si to pustit :-D
https://www.youtube.com/watch?v=oRLGqUSGsjQ
Výborný. :-D :-D :-D
VymazatUh-huh. Tak nejdřív, když jsem sem vlezla - juchů, hned dvě nové kapitoly! Čtení jsem si užívala, ne že ne, tvé psaní si nelze neužívat, ale ta ženština mě děsně irituje! :-D Já vim, že její chování je logický, že dává smysl, ale zároveň to představuje přesnej prototyp hrdinek, který já nemůžu vystát - submisivní, poddajná, odevzdaná, posedlá... atd. Aúúúúú! Na jednu stranu je mi jí líto, co všechno si musela zažít, jsem ráda, že se z toho otroctví tak šikovně dostala, ale... moct tam tak šáhnout a vykrákat ji za pačesy. Grrrr. Je to coura na Lokiho. Co na Lokiho. Je to prostě coura :-D
OdpovědětVymazatPročítala jsem si i komentáře - to je taky super čtení (co teprv pro tebe) :) --- taky bych před tvým Lokim zdrhala jak jelen, když si půjčím tvé přirovnání :-D Přesněji řečeno, já bych měla hroznou chuť tvému Lokimu asi ublížit, ale vzhledem k tomu, že bych neměla na to, s ním hrát tuhle hru a vyjít z ní se zdravým rozumem, útěk by se jevil jako ideální řešení :-D Když jsem četla Sunino: "Gredly je mi nesympatický, měla bys ho odstřelit." - dosadila jsem si: "Reina je mi nesympatická, měla bys ji odstřelit." :-D (a hned jsem si vynadala, protože - už jsem zmínila, že měla těžkej život a je mi jí líto?!). A při čtení "žádosti" o dobrý konec mi zas naskočilo: mohla bys odstřelit Reinu a šílenýho pomatenýho Gredlyho někde uvěznit s Lokim :-D (to by byl trest) Haha :-D Gredlouš se teda vybarvuje :-D
Vážně dobře se bavím - všechny tyhle potrhlý věci, který jsem tu napsala mě rozesmály (ač mi to při zpětným čtení a jasnější mysli nejspíš vůbec nebude připadat vtipný - takže to zpětně po sobě číst nebudu), a to teď potřebuju, protože tohle je náročnej tejden (a nejhorší je, že ještě není konec), takže děkuju za podněty :)
Jsem hrozně zvědavá, co se semele a jak to dopadne, protože tvé konce jsou vážně úžasné a jestli má být tenhle špatný/smutný - Sitara může s naprostou vyrovnaností říct: "Sem s ním!" :-D (a prosím nebijte mě). Jsem děsně unavená, takže další kapitolu si nechám na zítra.
Děkuju moc!
Dokonale tě chápu a zcela s tebou souhlasím. Taky tyhle typy nemůžu vystát! A to navenek musí být dle mého ještě horší, než když člověk vidí dovnitř a jsou tam alespoň nějaké náznaky rozhodnosti. :-D Jenže holt... jednak jsem si prostě chtěla zkusit napsat takový typ, protože mě zajímalo, jak mi to půjde, a pak taky... deux ex machina na obzoru, nebudu spoilerovat :-)) Ale pobavilo mě, že už se objevil komentář, že ta její poddajnost je sexy. Byla jsem zvědavá, jestli si to někdo takhle najde. A taky že jo. Každé zboží má svého kupce :-D
VymazatAle neboj, že jsi to ty, určitě nakonec někdo bude odstřelen :-)) A doufám, že tě čekají i lepší časy ;-) (Nevím ale, jestli čekají mě, protože po konci, který chystám, budu muset patrně chodit kanálama. :-D)
Já se divím, co na ní Loki vidí - mám ho zafixovaného jako toho, kdo dobývá silné a nepoddajné (ano, Starka, a ano, vím, že to není kánon!), takže tahle poškozená dívčina... uá! No ale což, ono se to čte dobře, když se do toho člověk příliš nevžívá.
OdpovědětVymazatCo by na ní viděl, nic na ní nevidí. Má příležitost si vrznout s někým, kdo mu fyzicky vyhovuje, možná asgarďan, ale pořád je to chlap, co nikdy netrpěl na jakékoli zábrany. :-D
VymazatAch můj bože. To je tak smutný prostě. A tak šílený, když si to člověk čte a debilně se u toho tlemí a představuje si Lokiho a úplně ví, že by na jejím místě udělal přesně to samé... ach jo, ach jo :D
OdpovědětVymazat